Hlavní obsah

Tradiční vstup do května vedl Brontosauřími šlápotami

Novinky, Stanislava Dvořáková

Základní organizace Svazu ochránců přírody Ústí nad Orlicí připravila na 1. květen oblíbenou rodinnou májovou procházku s adrenalinovou představou putování dinosaurů pravěkou krajinou.

Foto: Stanislava Dvořáková

Dlouhé fronty pod rozkvetlým stromem nebyly na májové políbení, ale na zdolání Brontosauřích šlápot.

Článek

Mladý tým členů ZO ČSOP Ústí nad Orlicí se snaží řadou pořádaných akcí přiblížit veřejnosti poznání a ochranu přírody. Od roku 1985 otevírá jarní sezónu turistickou vycházkou do krásného okolí města doplněnou četnými úkoly z vědomostní i sportovní oblasti.

Letošní již 31. ročník organizačně vytyčením trasy a pořadatelskou činností zajistil tým 13 ochránců přírody spolu s dobrovolným přispěním 15 kamarádů. Dalšími pomocníky bylo 20 žáků a žákyň 7. -  9. třídy místní ZŠ Bratří Čapků a 6 členů Dětského domova v Potštejně.

Zázemí poskytla na svém hřišti Speciální ZŠ v Lázeňské ulici. Tak pod rozkvetlými stromy přilehlé zahrady od 8 hodin ráno stála fronta 385 účastníků čekajících na registraci. Jako obvykle přišly celé rodiny i s domácími mazlíčky, ovšem na základě upozornění na náročnost trasy tentokrát bez kočárků.

Idylická trasa začínající novou cyklostezkou městem záhy představila svůj náročný charakter. Cesta vedla po nezpevněných lesních cestách do zhruba poloviny výstupu na Andrlův chlum.

Po zdolání strmé úzké pěšinky k Černouškovi a krátkým odpočinkem u Loučení následoval sestup do Vlčího dolu a vzápětí výstup strmým a zarostlým srázem k Řehořově studánce. Zde často museli tatínkové posloužit jako dopravní prostředek při přenášení malých potomků na ramenou.

Neméně náročný sestup po vodou vymleté a kořeny stromů protkané pěšině Řehořovým dolem ukončila prověrka fyzické zdatnosti mladé generace. Po ověření dovednosti ve cvrnkání kuliček do důlku následovalo zdolání vyvýšené stezky v pytli k nastražené pavoučí síti, přechod po laně a průlez tunelem. Na závěr představa obtížné chůze dinosaura na vysokých nohách byla dětem naplněna přemístěním pomocí chůd.

Připravená trasa však nebyla pouhou výkonnostní prověrkou účastníků. Na šesti dalších stanovištích museli plnit úkoly ze znalosti přírody. Jednalo se o určení kamenů, poznávání ptáků, květin a větviček stromů, historie města s určením nynějšího místa podle starých fotografií a ochutnávky zdravé výživy.

Přes nástrahy někdy obtížně schůdné trasy bylo nutné bedlivě sledovat pařezy, kmeny stromů, křoviny a nízké porosty mechů, kde byly ukryty lístečky s písmeny pro vyluštění zadané tajenky. Navíc bylo třeba i zodpovědět dvanáct otázek na různě umístěných obrázcích.

V cíli osvědčením za splnění všech úkolů bylo předání účastnického diplomu se sladkou odměnou v podobě ovesné tyčinky. Vyhládlí účastníci si mohli zakoupit vuřt a opéct ho na ohýnku. Potvrzením akce ochránců přírody byly přistavené igelitové pytle pro odložení všech pozůstatků hodování. Tentokrát odpadky pohozené po cestách a trávníku se nekonaly.

Na tabuli s uvedením všech správných odpovědí na zadané úkoly se nacházel i text tajenky, který výstižně představil dění na trase: Šlapu si to do kopce Brontosauří stezkou, úkoly tu plním, žízeň už mám hezkou. V cíli na mě čeká překvápko a dobroty, rozhodně to stojí za takové trampoty.

Nikdo však nenaříkal, ani si na nic nestěžoval, naopak odcházel s přesvědčením, že za rok přijde zas.

Reklama

Výběr článků

Načítám