Článek
V konečném výsledku tento způsob tvorby umožňuje i zapojení jiných než jen zrakových smyslů – možnost seznámit se s obrazem dotykem, hmatovým vjemem, evokuje i další známé zážitky, jakými je vůně květin či šumění lesa. Toto vše má za úkol vytvářet výsledný dojem, vyvolávat vzpomínku, stát se obdobně jakýmsi symbolickým „zářezem“ do podvědomí zúčastněného diváka.
„Při ztvárnění a uchopení charakteru vybraného tématu se snažím o to, aby z obrazu čišel chlad, voněla tráva, fičel vítr – a škála těchto vjemů je nekonečná,“ uvádí Tomáš Záborec.
Autor pochází ze Slaného a svou inspiraci čerpá výhradně v přírodě. Obrazy nemají rámy, takže dávají prostor k větší improvizaci. Čas od času se stává, že původní obraz autor po nějaké době dále rozšiřuje.
Výstava potrvá do konce srpna 2016 a je přístupná současně se zpřístupněním I. nádvoří hradu Křivoklátu.