Točníkem chtěl císař a král Václav IV. trumfnout otcův Karlštejn

Václav IV. se snažil částečně bezvýsledně napodobit otce, vybudování honosného Točníku, který jednu dobu ukrýval i část královského pokladu, je toho důkazem. Rozsáhlý reprezentativní hrad má dva paláce, Královský a Purkrabský, celek je velmi působivý.

Točník je mohutný již při pohledu z dálky, když po přejití dřevěného mostu vstoupíte do nitra pevnosti, uvědomíte si, jak musel působit na středověké návštěvy. Dobře se tu hodovalo, lenošilo, popíjelo, hlavně když se nemuselo vládnout. A to Václav IV. po řadu let dělal. Pak zcela obrátil, stal se zbožným, ale velmi neurotickým panovníkem. Účast na smrti Jana Nepomuckého mu zaručila nehynoucí slávu.

Rozporuplně hodnocený král, kterého nerespektovali doma ani v zahraničí, syn císaře Karla IV Václav IV., měl od narození smůlu.

Otci se dařilo dlouhodobě vládnout politickými machinacemi, a ve vyjednávání byl císař velmi tvrdý, syn byl jen součástí dynastické sňatkové politiky. Karel byl velmi vzdělaný, čehož se Václavovi nedostávalo. Jeho role byla usednout na trůn a udržet panství, které otec obratnými politickými šachy získal, popřípadě ho rozšířit.

Václav vládnout neuměl, podřizoval se vůli svých rádců, a potrpěl si na radovánky. Karel vystavěl Nové Město pražské, začal s přestavbou Hradu, vykoupil Janem Lucemburským zastavěné hrady. Václav se stále cítil ve stínu otce, šlechta mu to také dávala najevo. Roku 1400 byl zbaven i titulu německého císaře. Měl si přijet do Říma pro korunu, jenže pro radovánky neměl čas, to naštvalo kurfiřty a korunu mu nedali.

Byl rozmařilý a nechal si budovat rozsáhlé paláce, které mu mohly poskytnout soukromý pohodlný život. Oblíbil si Křivoklátsko, rád trávil čas na lovu. Zatímco Karlovi Křivoklát nijak k srdci nepřirostl, zbudoval si Karlštejn, Václav nechal starý přemyslovský hrad opravit.

Na vysokém ostrohu stojící Žebrák nechal přestavět na pohodlný obytný hrad. Jenže na skále nebylo dost prostoru, hodně stavebních prvků bylo dřevěných, posléze vyhořel, tak nechal Václav postavit hrad nový. Král zde chtěl přijímat vzácné návštěvy, měla se tu odehrávat důležitá jednání. 

Hlavní stavbou je velký palác, s bočním křídlem. V něm se nachází obří sál, přesahující rozměry podobných na Karlových hradech – 34 krát 9 metrů. V patře byly tři místnosti pro hosty, i v podkroví se dá spát. Václav IV. nechal hrad postavit s množstvím únikových můstků. Bál se zajetí, to si zažil dvakrát. Hrad měl potlačenou obranyschopnost na úkor pohodlí.

Zemí stále otřásaly drobné války šlechty, přibývalo loupeživých lapků, lidé byli stále více nespokojeni s církví. Mezi tím lavíroval nešťastný Václav, zprvu přívrženec Jana Husa, později cíl nenávisti Husových stoupenců.

Točník často měnil majitele, držel ho i Rudolf II. Po třicetileté válce začal chátrat, jeden z nejhezčích našich hradů zachránil až stát, stále se rekonstruuje.