Článek
Menší vodní plochy najdete i pod wellness hotelem Ostrov.
Skalní město je to docela miniaturní, věže jsou vysoké asi 20 metrů, uvidíte je i nad osadou Ostrov. Většinou se ale schovávají mezi stromy, vykukují jen sporadicky. Obklopují celé údolí, pískovec je černě zbarvený, věží jsou na čtyři stovky, táhnou se přes hranice do sousedního Saska. Tam jsou ve skalách dvě velké jeskyně, Untere a Obere Grenzweghöle, na naší straně najdete jednu menší: Trpasličí.
Ostrovské skály nejsou typickým skalním městem s mnoha průchody, prolézačkami, ale pár jich tu také najdete. Protože se území nacházelo v Sudetech prvními lezci byli samozřejmě zrovna jako na Tisé Němci. Prvního průvodce po oblasti sestavil v letech 1908 až 1923 německý lezec Rudolf Fehrmann, jednalo se o celkový pohled na skály Českosaského Švýcarska.
Lezlo se na konopí
První lezecký výstup v Ostrově byl zaznamenán 7. října 1906 na věž Kořenáč (Wurzelstein), který uskutečnili lezci Rudolf Fehrmann a Walter Hönig. Lezlo se pomocí konopných lan, po odchodu německých lezců byla dlouhou dobu oblast prázdná, pohyb ve skalách ustal. Nový příliv skály zaznamenaly v 60. a 70. letech, uskutečnila se řada prvovýstupů, nyní už jsou snad všech cesty, a je jich na 3,5 tisíce, obsazené.
Oblíbený závod dvojic
Nejznámější věží je Císař, po ní je také pojmenován každoroční víceboj dvojic – Císař Challenge. Je složen z jízdy na horském kole a orientačního běhu, k tomu lezení, zdolávání nízkých lanových překážek, boulderingu a jízdě na kánoi.
Najdete tu Špičák, Chlební, Obr, Popravčí kámen, věže se táhnou jako hradba kolem celého údolí. Volské stěny navazují na Ostrovské v jihozápadním směru na Tisou.
Původně tu stál hamr
Ostrov založili v údolí Bělé v 15. století jako jeden z řady hamrů, po vytěžení rudy se přeměnil ve sklárnu. V 19. století tu bylo vyhledávané letní sídlo s návaznosti na Sněžník i skály v Tisé, což se změnilo po válce, kdy byli Němci vystěhováni. Do Ostrova přišla jednotka Pohraniční stráže, budovy v hraničním pásmu byly zbořeny, později se z bývalých hotelů stala podniková rekreační střediska, zbylé chalupy osídlili rekreanti, přibyly i nějaké chaty.
Oblastí prochází naučná stezka Zapomenuté pohraničí. Začíná na Děčínském Sněžníku, vede do Adolfova u Zadní Telnice.
Stojí to za výlet, potkáte tu mnoho cyklistů.
