Hlavní obsah

Tam, kde se ani v parných dnech kožíšek neodkládá

Novinky, Stanislava Dvořáková

Na okraji Chocně při procházce po Orlickém nábřeží poutá pozornost modrá rodinná vila, kde v oknech posedává řada drobných bytostí zahalených i v teplém srpnovém dni v kožíšku. Místní toto místo nazývají Kočičí dům.

Foto: Stanislava Dvořáková

Majitelka - velitelka - pečovatelka se svými osmdesáti nájemníky.

Článek

Manželé Tauberovi změnili svůj domov v azylový dům pro současných 80 opuštěných a nemocných mazlíčků kočičí říše, aby jim tak vrátili právo na šťastný život.

Kočka, roztomilá pohodářka v kabátku z plyše, v průběhu tisíciletí oslavovaná i hanobená. Ve starověkém Egyptě byla posvátné zvíře, do kterého se vtělila Bastet, bohyně žen, slunce, koček, lásky a plodnosti. Zároveň byla chráněná zákonem, kdy za její zabití čekala na viníka poprava. Křesťané však na počátku 8.století vyvraždili v Egyptě všechny kočky a za krátkou dobu přišla morová epidemie. Stejně tak měly kočky krutý osud ve 13. století, kdy papež Řehoř IX. považoval kočky za převtělení satana.

I v dnešní době jsou kočky opředeny mnoha pověrami a mýty. Pro svoji nezávislost, hrdost a individualitu jsou považovány za povýšené a odměřené tvory. Přesto tento jeden z největších predátorů na světě je oblíbeným zvířecím mazlíčkem, který přináší pohodu, i když vztah k člověku bude vždy jen partnerský.

Oblíbeným společníkem se tajemná kočka stala i pro mnoho významných osobností zejména umělců. Americký spisovatel a humorista Mark Twain prohlásil: „Kdyby bylo možno zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila.”

Kočky jsou krásná mystická zvířátka s dokonalou elegancí pohybu, a navíc soužití s nimi přináší člověku psychické zdraví, kdy pomáhá uvolnit stres a deprese. Z tohoto důvodu Mezinárodní fond ochrany zvířat a organizace bojující za práva zvířat vyhlásily v roce 2002 8. srpen Mezinárodním dnem koček.

Každý chovatel kočky by si měl uvědomit, jak vznešený tvor se mu to povaluje na pohovce a že případné přinesení zakousnuté myši se rovná podělení o jídlo, což je projevem nejvyššího přátelství.

S tímto pohledem na kočičí svět se lze setkat v azylovém kočičím domě v Chocni. 80 až přes 100 koček, kocourů a koťátek má k dispozici k jejich potřebám přizpůsobené prostory obydlí, zahradu, kde jsou chráněné voliéry propojené kočičími dvířky pro pohyb mezi domem a venkovním prostředím.

Historie vzniku azylového domu začala před 30 lety, kdy si manželé Tauberovi pořídili koťátko, časem se k němu přidali opuštění zubožení tvorečkové, které nedokázali odehnat a jejich počet se stále zvyšoval o kočičky zavěšené v tašce na plotě, z krabice od popelnice či nechtěného dědictví.

Bylo zapotřebí stále více pelíšků, misek, hraček, prolézaček, škrabadel, krmiva, steliva a veterinární péče. Přes bezplatnou péči a možnosti financování manželů hmotné nároky na vybavení stále rostly, a tak bylo od 10. ledna 2008 založeno občanské sdružení MŇAU SOS.

V současné době na finanční podpoře se podílí řada sponzorů, dodavatel krmiva, dotaci přislíbili z rozpočtu i zastupitelé Chocně. Zisk přinášejí i reklamy či různá videa a besedy.

Samotné kočičky, kdy každá má svůj smutný příběh a jméno, se podílí na propagaci - Sněhule zdvořile vítá návštěvníky společně s bojovníkem Felixem, přítulnou Perličkou a zkušený terapeut Fanky pravidelně působí v Domově důchodců.

Reklama

Výběr článků

Načítám