Hlavní obsah

Tajuplný Nový svět na Hradčanech se vyrovná Zlaté uličce

Novinky, Vratislav Konečný

Trochu stranou zájmu leží v Praze pod zbytkem cihlových městských hradeb malebné zákoutí několika uliček zvané Nový svět. Bývalé hradčanské předměstí je zastaveno domečky podobnými těm v proslulé Zlaté uličce, zde ale přece jen většími. Večer se při svitu luceren mění v tajuplné místo.

Foto: Vratislav Konečný
Článek

Dláždění kočičích hlav spolu s omezeným prostorem, nádhernými domovními znameními a  starobylou architekturou zve k pokračování procházky z nebo k Pražskému hradu. Asi nejlepší je vyjet tramvají na zastávku Brusnice a dát se cestou směrem k Hradu.

Již první dům Nového světa je význačný, stará pamětní deska odkazuje na pobyt dánského astronoma Tycha Braha, následuje proslulá restaurace vinárna U zlaté hrušky. Nový svět je pokračováním Jeleního příkopu, předměstí, jehož vznik není datován, bylo přičleněno roku 1360 na rozkaz císaře Karla IV. k Hradčanům.

Betlém u kapucínů

Za vysokou zdí ohraničující ulici se nacházejí zahrádky, sportoviště a dětské hřiště, po několika stech metrech se komunikace Nový svět stáčí do kopce k Loretánskému náměstí. Pozoruhodnou stavbou je roubená restaurace U raka těsně pod hradbami, opačným směrem leží kapucínský klášter, nejstarší sídlo řádu v Čechách, založený roku 1600. Součástí objektu je i kostel Panny Marie Andělské s proslulým betlémem s postavami v životní velikosti. Ve zdech kostela jsou zazděny koule vystřelené Prusy při obléhání Prahy v roce 1757.

Konvent měl za války i po ní pohnutý osud. Nejprve tu za Protektorátu bylo SS vězení, po válce se sem vrátili na pár let kapucíni, při akci K byli v roce 1950 vyhnáni a usídlila se tu vojenská kontrarozvědka. Klášter se řádu vrátil v 90. letech minulého století. Refektář v poslední době slouží benefičním koncertům. O vánočních svátcích je tu plno, betlém se těší stále velkému zájmu, navštěvují ho i cizinci, kteří přicházejí z nedaleké Lorety.

Bestiální zlo zrůdného režimu

Nedaleko odtud v proslulém „domečku“ přilepeném z boku k Loretě bylo jedno z nejhrůznějších vězení StB, zřízené náměstkem ministra obrany Bedřichem Reicinem.

Byli tu mučeni převážně českoslovenští příslušníci zahraničních vojsk, ale i členové národního hokejového týmu. O osudu zatčených rozhodovala lidská bestie kapitán Jindřich Pergl, zvaný Suchá lípa. U vchodu do objektu „domečku“ v Kapucínské ulici je umístěna pamětní deska na oběti zdejších zrůdností.

Přes Hrad nebo na Petřín

Nový svět projdete za pár minut, z Loretánského náměstí už vede cesta buď ke Hradu, kde je v tuto dobu přelidněno, nebo přes Pohořelec a kolem Strahova na vyhlídky z petřínských strání na metropoli. Občerstvení je tu spousta, od pouličního svařáku po pivnice a vinárny.    

Reklama

Výběr článků

Načítám