Hlavní obsah

Tajuplný alchymistický hradozámek zve do Budyně nad Ohří

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čáry a magie v křivulích zakleté, na pergamenech zjevené jsou drahým špásem. Elixír mládí, zlato ani kámen mudrců nepřinesou, jen výdaje. Také proto asi neměl vášnivý alchymista Jan Zbyněk Zajíc na přestavbu sídla a musel ho prodat.

Foto: MÚ Budyně nad Ohří

zřídkakdy viděné hradní hrázdění na gotické části

Článek

Na břehu řeky leží v Budyni nad Ohří hrad, původně vodní, který patřil Zajícům z nedalekého Házmburka. Nejprve tu stál dřevěný dvorec, ten nechal přestavět na pevný gotický hrad Přemysl Otakar I. Aglomerace kolem hradu se pomalu začala rozrůstat. 

Jan Lucemburský v roce 1316 Budyni dobyl, o několik let sídlo vyměnil se Zbyňkem Zajícem z Valdeka za Žebrák. Zajícové Budyni povznesli, za nich se stavělo, seč to šlo. Tehdy se kolem výstavného hradu objevil vodní příkop a hradby. Značně ho poškodil výbuch střelného prachu v roce 1551. Prý za to mohl strážný se svíčkou, spekuluje se též o explozi v laboratoři. Zahynulo 11 lidí. 

Protože pevnosti tohoto typu přestávaly majitelům vyhovovat, přestavěli ho na pohodlný renesanční zámek. Komplex je hradozámkem. Jan Zbyněk Zajíc, vnuk Zbyňkův, proslul jako příznivec alchymie a astronomie, a taky měl značné jmění. Jeho hosty byli i významní spisovatelé té doby Bartoloměj Paprocký z Hlahol a Bavor mladší Rodovský z Hustířan. Ten zde sepsal Kuchařství, to jest knížka o rozličných krmích, kterak se užitečně s chutí strojiti mají. Umění gastronomické je přec také magií.

Kterak sedříti Zajíce z kůže

Kromě myšlenek humanismu se Zajíc zaobíral alchymií. Pro svou zálibu nechal na zámku zbudovat laboratoř, kde sám praktikoval. Nějaký čas zde strávil Tycho Brahe, s majitelem asi dišputýrovali o hvězdopravectví. Peníze z něj tahali hlavně Levantinec Mamunga a Polák Michal Sendžimir, zvaný Sendophax. Tahali ze šlechtice zlaťáky, žlutý kov ani elixíry však nevyrobili, jen Zajícovi zatraceně dělali díru do kasy. Hodně peněz také spolkla přestavba sídla.

Zařízená laboratoř je hlavním tahákem prohlídky na Budyni. Zbudovali ji velmi věrně jako součást Jandova muzea. Objekt hradu a zámku byl mnohokrát drancován, zdevastován, nejhůř za třicetileté války a pak od Prusů roku 1759. Přesto je tu k vidění hodně. Excelentní je Zlatý sál s renesanční výmalbou. Majitelů vystřídala Budyně bezpočet. Poslední, Herbersteinové, ho v letech 1900-1913 od základu zrekonstruovali. Po roce 1945 přešel do městského držení. Pro návštěvníka je to nepodstatné, ten hlavně chce bohaté zážitky, těch se mu zde dostane požehnaně.

Krokodýl budyňský

Součástí objektu je Jandovo městské muzeum s expozicí předmětů z ciziny dovezených cestovateli. Tahákem je vycpaný krokodýl, „budyňský drak“ podobný slavnému brněnskému. Z cest po Egyptě ho dovezl v roce 1521 právě Zajíc.

A jelikož jste pod kopci Českého středohoří, památek i výhledů je tu bezpočet.

Reklama

Výběr článků

Načítám