Hlavní obsah

Tajný výlet přinesl překvapení, hry a zábavu

Novinky, Stanislava Dvořáková

Jako další akce příměstského tábora seniorů Městské knihovny v Ústí nad Orlicí nemohl chybět výlet, a to ne ledajaký, ale odpovídající úrovni letitých zkušeností účastníků, s bohatou náplní napětí, zábavy, her a soutěží.

Foto: Stanislava Dvořáková

Vlak sice unášel účastnice výletu známou podorlickou krajinou, ale nikdo neznal místo, kde tato jízda skončí.

Článek

Když má být výlet neobvyklý, pomyslela si organizátorka i jeho moderátorka z Městské knihovny v Ústí nad Orlicí Iveta Jansová, tak musí být naplněn napětím, což znamená absolutně tajný.

Proto sama zakoupila jízdenky a seniorkám sdělila jen čas, kdy mají přijít na nádraží. A tak vlak unášel účastnice sice známou podorlickou krajinou, ale nikdo nevěděl kam. S povelem vystupovat sice nádražní tabule odtajnila místo konání, přesto co se bude dít dál, zůstalo hádankou.

Prvním sice neplánovaným překvapením bylo z vysokého komínu poklepání zobáku čápa jako přivítací pozdravení. Cesta pak vedla do  cukrárny, kde začínal ten pravý sladký život tohoto dne.

Nad kormoutem zmrzliny se v příjemné nekuřácké jídelně řešila tajenka částečně prozrazující následující program. Pro plnění daných úkolů se účastníce rozdělily do tří soutěžních skupin, a to na motýly, čtyřlístek a červeňáky. 

Poté vyšly na pouť, která po stopařských značkách vedla k cíli. Cestou musely obezřetně zkoumat okolí, kde se v trávě, keřích, na stromech a pod kameny nacházely obálky z různými úkoly.

Trasa dlouhá nebyla a tak se brzy všechny týmy sešly na tábořišti U Konťáku v příjemném stínu stromů lemujících tok řeky Tiché Orlice, kde následovalo vyhodnocení soutěže.

Úkol to vůbec snadný nebyl. Zadané náměty, zejména s literární náplní, obsahovaly tolik fantazie a vtipu jejich autorek, že vytvořily dokonale humornou show bez jakékoliv dětské naivity, že by tento zábavný program mohla závidět i televize. V přednesených vtipech se odrážela zkušenost životního běhu a tak byly často ukázkou světa minulého a dnešního: Dnes tam, kde se dříve říkalo děkuji, se teď říká cozato a kde si lidé přáli dobrý den, dnes na sebe volají čau vole.

Po závěrečných choreografiích oslavných tanců a předvedení vítězných pokřiků, bylo třeba určit pořadí. Řešení se našlo jako v pohádce O chytré horákyni. Přispěla k tomu i soutěž o dolet papírových vlaštovek, kdy jedna vzlétla nejvýš, druhá nejdál a třetí byla nejhezčí. A tak nakonec vítězství s putující krabicí višní slavily všechny aktérky této zábavy.

Na řadu přišlo odtajnění hlavního překvapení. Nejzajímavější částí Brandýsa nad Orlicí je jeho přírodní bludiště inspirované knihou Labyrint srdce a ráj srdce J. A. Komenského, který zde v letech 1622 - 1625 pobýval. Jedná se o spleť habrových uliček 2 metry vysokých a 0,8 metru širokých na čtverci 35 x 35 v délce 635 metrů. 

Poslední dobrodružnou cestu představovalo proběhnout tímto živým plotem na střed a nezabloudit na zpáteční cestě k východu. Cesta ven pak zároveň znamenala tečku za nevšedními zážitky dne a návrat do současnosti, kde vládne čas a slůvko musím. 

Fotografie na rozloučenou a pohled na vrbu, která se stala obětí řádění vichřice, definitivně ukončily tento výlet za hranici všedních dní, který bude rovnocenným příspěvkem vyprávění členů rodiny o letních zážitcích.

Reklama

Výběr článků

Načítám