Článek
Téma Tajemný pseudokras navazovalo na únorovou přednášku Kras známý a neznámý, kdy však lektor RNDr. Hynek Skořepa využil více poznatky z naučných cest se studenty ústeckého gymnázia. Závěrečné téma Akademie volného času doplnil četnými fotografiemi z publikací i z vlastní tvorby.
Krátký teoretický úvod patřil rozdílům mezi krasem a pseudokrasem. Na rozdíl od krasové krajiny, která se nachází především ve vápencích, pseudokras je nejrozšířenější v různých typech pískovců. Na rozdíl od krasu se jedná o mechanický rozpad hornin, který se na povrchu projevuje v tvarově podobných formách jako kras (např. závrty), podzemní jevy však na základě sesedání povrchu do podzemní dutiny představují puklinové jeskyně či propasti.
Tyto jeskyně pak mají charakter úzkých puklin a postrádají krápníkovou výzdobu. V pseudokrasových skalních městech se vyskytují suťové jeskyně, vzniklé na dnech roklí v balvanových závalech. Všechny tyto jeskyně jsou veřejnosti nepřístupné, výzkum mohou provádět jedině profesionální jeskyňáři pomocí slaňování s příslušným vybavením.
Česká republika je bohatá na pískovcové oblasti a tím i na pseudokrasové formy. Jedná se zejména o oblast Broumovské vrchoviny, kde byl objeven složitý labyrint pseudokrasových jeskyní nazvaný Poseidon.
V další řadě fotografií byla přiblížena zajímavá místa oblasti Českého Švýcarska, skalního města Adršpachu, Lužických a Jizerských hor, Jeseníků, Orlických hor, Karpat a dalších.
Byla představena největší jeskyně Pod Luciferem v Teplických skalách, Loupežnická v Českém Středohoří, Malá a velká Pekelská v Mladobucké vrchovině, nejhlubší Kněhyňská, nejvzácnější pseudokras ve vulkanitech v Českém Středohoří a Doupenských horách a mnoho dalších zajímavých míst.
Z okolí Orlickoústecka to byl Kozí hřbet u Žamberka, Toulovcovy maštale u Litomyšle, kuesty v Třebovských stěnách, v Kozlovském hřbetu a na Andrlově chlumu, kulisové uspořádání v okolí Řetové, partyzánská a průvanová jeskyně na Hrádku i oblast Zemské brány.
Výčet byl doplněn ukázkou unikátního geologického útvaru na Slovensku, kamenného vodopádu Šomoška, pseudokrasu v Polsku, Bulharsku i v USA a na Novém Zélandu.
Pseudokras pak přináší i neobyčejné přírodní úkazy, které přispívají k nezměrné kráse krajiny. S obdivem bylo možné sledovat fotografie kamenných varhan na Zlatém vrchu v západní části Lužických hor, Skalní věže v Adršpachu, Vlčí rokli Teplických skal, ledové sluje v Podyjí či biospeleologický fenomén kořenových krápníků, jež vznikají na kořenech stromů, které prorostly do jeskyně a vlivem skapu vody vytvářejí jemné kořenové vlášení různých barev a velikostí.
Závěr přednášek přinesl tak posluchačům nejen poučení, ale i bohatý návod na výlety za poznáním krás české krajiny.
