Článek
Jaký vztah máte ke Klatovům?
Zcela upřímně, jsem tady poprvé v životě. Takže dnes mám v Klatovech premiéru, ale musím říct, že jsou tu strašně milí lidé. Jenom skutečnost, že se tady narodil můj kolega Honza Kučera, kterého velmi ctím a obdivuji za to, co umí, jeho skromnost, veselost, laskavost a neskonalou píli a lásku k tomu, co dělá... Takže když odsud pochází takový člověk, myslím, že Klatovy musí být strašně krásné město.
Dnes jste do Klatov zavítala s Janem Kučerou a Vítem Petráškem, který vás doprovodí na violoncello. Jak se vám spolupracuje s těmito sympatickými mladými muži?
Vlastně trio Víhoda, zkratka jmen Vítek, Honza, Dáša, jsme založili jenom kvůli dnešnímu koncertu. Vzhledem k tomu, že já oba kolegy znám už nějaký ten pátek, vím, že to jsou špičkoví muzikanti i lidé. Znám i Epoque kvartet a strašně ráda s nimi spolupracuji. S nimi jsem např. vloni dělala 17 představení Wanted v pražské Lucerně. A myslím, že ta vazba, jak umělecká tak i přátelská, je tam natolik, že si samozřejmě dokážu velmi ráda další spolupráci představit.
Pro letošní rok jste ku přiležitosti vydání nového vánočního CD Nativitas (Zrození) připravila vánoční turné...
Ve spolupráci s Jaroslavem Krčkem a jeho skvělým souborem Musica Bohemica jsme se snažili vytvořit oduševnělé album vánočních písní, které nás naplňují vírou, touhou po lepším světě a láskou k vánočním tradicím. Dala jsem mu název Zrození, protože písně jsou o zrození dítěte a jsou oslavou narozeninového života, ze které vzešla naše nová víra, která ovlivnila miliardy lidí na celém světě. Na nově vydaném CD nabízíme vánoční koledy a písně z českých barokních kancionálů a vánoční zpěvy staré Evropy. Vánoční turné rozjíždíme 24. listopadu v Příbrami. Vyvrcholí v Praze v kostele sv. Šimona a Judy dvěma koncerty (20. a 22. 12.) a úplně poslední koncert bude den před Štědrým dnem v Ústí nad Labem.
Dnes večer zde vašim písňovým recitálem oslavíme 100 let republiky. Čím jsou pro vás tyto oslavy?
Když budu hodně zlá, řeknu, že není co slavit. Protože stát, který před sto lety vznikl, už neexistuje. Ale našli jsme se zase spolu se Slováky v EU, z čehož mám radost a taková klenba Evropy, ochranitelky, se nad námi klene a chrání nás. Za to jsem ráda. Českému národu bych přála víc trpělivosti, víc všeobjímající lásky a méně závisti, abychom se zase mohli cítit jako jednotný národ a vzývat demokracii tak, jak by měla opravdu vypadat a ne jak si ji každý podle svého gusta představuje.
Mohu mít ještě osobní otázku? Jak se udržujete, abyste byla stále fit a máte nějaký recept, aby vám hlasivky pořád sloužily?
Já se otužuji. Každý den naběhám v jakémkoli počasí nejméně deset kilometrů! Takže pořádně se obléknout, natáhnout kecky a jdeme na věc. Stále cvičím tedy nejen tělo, ale samozřejmě i hlas a stále si vymýšlím nové projekty. Tím pádem neustále se musím něco učit, pamatovat, takže se cvičí i mozek. Vlastně stárnout znamená, že pořád něco cvičíte a procvičujete, aby vám to všechno nějakým způsobem nezamrzlo.
