Článek
„Rád bych pozval všechny poutníky, aby při příležitosti výročí korunovace sošky Panny Marie Svatohorské, doputovali na Svatou Horu. Generální rekonstrukce Svaté Hory, která proběhla loni, nejenže oprášila krásu barokního areálu, ale také v současné situaci tápání a nejistoty, znovu odkryla Svatou Horu jako studnici duchovního života. Odedávna byl přece cílem poutí pramen v blízkosti poutního kostela,” připomíná pražský arcibiskup.
Svatá Hora u Příbrami je jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě a také jednou z nejcennějších staveb českého raného baroka.
Původní kapli ze 14. stol. přebudovali jezuité podle plánů Carla Luraga a P. Benjamina Schleyera na honosný chrám, Svatá Hora stala jedním z nejslavnějších českých poutních míst a významné centrum mariánského kultu v Evropě.
Svatá Hora se vyznačuje především nádhernou střední chrámovou stavbou baziliky Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské, tyčící na terase s balustrádou, obklopenou ambity s lunetovými obrazy a dalšími uměleckými prvky. Tento architektonický skvost vyzdobila řada umělců v čele se světoznámým sochařem J. Brokoffem, malířem P. Brandlem a dalšími.
Ve svatohorské bazilice se nachází oltář s gotickou soškou Panny Marie Svatohorské z kaple hradu, který si zbudoval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, když mu Příbram daroval roku 1348 Karel IV. Sošku P. Marie Svatohorské měl podle známé legendy vyřezat z hruškového dřeva sám arcibiskup Arnošt z Pardubic v polovině 14. století. Na Svatou Horu ji přenesli po třicetileté válce jezuité.
Procesí na Svatou Horu se stalo zvykem již v 16. století. Z řady poustevníků, kteří spravovali svatohorskou kapli, byl nejproslulejší Jan Procházka. Jako měšťan a pláteník žil v Nymburku až do roku 1619, kdy oslepl. V následujících letech žil jako žebrák v Praze.
Po letech se mu zdál sen o starci, který ho vybízel, aby se odebral na Svatou Horu a uctíval tam Pannu Marii. Tentýž sen se opakoval vícekrát, až Procházka poslechl. Nejprve zjistil, kde Svatá Hora stojí, a poté se tam vydal v doprovodu svého osmiletého vnuka, na místo dorazili 10. června 1632. Po třech dnech pobytu zde se Procházkovi zázračným způsobem vrátil zrak.
Vyslyšení proseb poutníků u svatohorské Panny Marie bylo známo již dříve, ale Procházkovo prohlédnutí bylo pokládáno za zázračné. Zpráva se roznesla po celé zemi a dostala se až do Vídně. Svatou Horu roku 1634 navštívil i císař Ferdinand II. se svým synem Ferdinandem III.
V roce 1732 se Svatá Hora stala místem velké barokní slavnosti - korunovace Panny Marie Svatohorské.
Oprava Svaté Hory, jednoho z hlavních poutních míst pražské arcidiecéze a národní kulturní památky, probíhala od května do prosince roku 2015.