Hlavní obsah

Studentky brněnského gymnázia si vyzkoušely práci architekta

Novinky, Adam Guzdek

Profese architekta je ve všech fázích velice náročná, ale také dobrodružná činnost. Na vlastní kůži si to částečně vyzkoušely i čtyři studentky brněnského Gymnázia P. Křížkovského.

Foto: Adam Guzdek

workshop architektury

Článek

V sobotu 10. června proběhl na Ústavu architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně jednodenní workshop architektury, kterého se zúčastnily čtyři studentky komínského Gymnázia P. Křížkovského s uměleckou profilací. Bloková výuka nahrazovala deset vyučovacích hodin výtvarného ateliéru zaměřeného na architekturu.

V úvodu byly studentky seznámeny s principy navrhování, které architekti v praxi běžně používají. Poté jim byl zadán jednoduchý úkol v prostorově omezeném předem zadaném objemu. Pro vlastní návrh měly využít principu raumplan v krychli o rozměrech 6 x 6 x 6 metrů. Raumplan rozvinul ve svých projektech brněnský rodák architekt Adolf Loos a spočívá v odstupňování výšek jednotlivých místností podle jejich funkce a reprezentativního významu. Vzorným příkladem užití raumplanu je pražská Müllerova vila.

Tématem bylo bydlení pro jednu osobu, pro sebe. Studentky si tak mohly představit situaci, kdy mají možnost se odstěhovat od svých rodičů a navrhnout si tak prostor, kde budou vařit, jíst, spát, pracovat, ale také hostit návštěvy. Nezbytná je samozřejmě i hygienická buňka. Úkolem bylo prostory v krychli uspořádat tak, aby vznikl zajímavý prostor s různými výškovými úrovněmi. Pro vertikální komunikací mohly využít rampy, schodiště nebo žebříky. Ve svém návrhu se však měly vyhnout tradičnímu členění na podlaží, které nejsou mezi sebou nijak vizuálně propojené.

„Bydlení bylo pro studentky skvělé téma, protože si uměly snadno představit, jak by jednou chtěly bydlet,” uvedla Mgr. Zuzana Pazdírková z komínského gymnázia. 

Své návrhy nejprve konzultovaly a poté si jej ověřovaly v pracovním modelu. Ten vytvářely z nehezkých kartonů, krabic, který spojovaly lepícími páskami a špendlíky. V průběhu konzultací trháním, stříháním, odnímáním a vkládáním nových částí tak mnohdy vznikal zcela nový návrh odlišný od původní představy. Díky lepícím páskám bylo snadné model přetvořit. Až byly studentky se svou práci spokojené začaly přerysovávat návrh v měřítku 1:50 na papír a takto narýsované plány se staly podkladem pro vytvoření finálního modelu, který byl v závěru precizně slepován z dřevité lepenky.

Studentky tak měly během jednoho dne jedinečnou možnost si vyzkoušet architektonickou tvorbu od myšlenky, přes kresebný návrh až po zhmotněnou představu do fyzického papírového modelu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám