Článek
Hrdě kráčel na šibenici a kalich víry vysychal. Bitva u Lipan bývá označována za národní tragédii. Tragédií by bylo, kdyby husitské hnutí ve své tehdejší podobě pokračovalo. Radikálové chtěli do úmoru válčit, plundrovali, mordovali, umírnění chtěli konečně mír. Patnáct let Čechy i okolí žily pod hrozbou kalicha.
Nešlo zdaleka o víru
Posledním z neústupných byl Jan Roháč z Dubé, který se opevnil na Sionu. Zbytky hradu nedaleko Chlístovic u Kutné Hory nejsou nijak dobře značeny. Pokud nemáte navigaci nebo cestu neznáte, můžete chvílemi jezdit bezradně po krajině. Roháč upadl v zapomnění, archeologové se z lokality také odstěhovali, u ruiny se konají občas rytířské hry.
Sláva husitství je ta tam, sociální hnutí se trochu zvrtlo a Evropa se před bojovými houfy táhnoucími krajinou třásla. Čekala, kdy bude spanilým jízdám konec. Obléhání hradu bylo v minulosti popisováno jako velká událost, ale stačil jediný útok a obrana se zhroutila.
Hrad Roháč nechal stavět v roce 1426, tři roky po té, kdy zde získal pozemky. Podle nákresu u zříceniny se jednalo o středně velký objekt, ale s dobře situovanou dělovou baštou. Chyběla tu ale studně, pro vodu se muselo k potoku. Roháč byl neustálým rebelem, před lipanskou bitvou v roce 1434 to vypadlo, že by se mohly obě válčící strany dohodnout. Hejtman se stále vracel k pro něj podstatným otázkám - kdo válčení začal, kdo si nakradl, kdo se s kým paktoval. Nedohodli se, tak se šli pozabíjet.
Když se Češi mordují
Počáteční nadšení pro prvotní komunismus a chudobu vzalo záhy za své, někteří husitští hejtmani se vyrovnali šlechtě - a že by chtěli svůj majetek rozdat? Ani omylem.
Venkov, který se před husity tak špatně neměl, trpěl, hordy rabovaly, pálily. Kněží zabíjeli kněze, měli společného boha, jen jedni přijímali pod jednou, druzí pod obojí. Lipany tomu měly udělat konec, radikálové byli poraženi, žádný cizák tu nebojoval, mordovali se Češi mezi sebou. Roháč se ale nehodlal podřídit, i když ho u Lipan zajali a propustili, a škodil dál. Nakonec ho musel zpacifikovat vlastní příbuzný Hynek Ptáček, který předstíral čtyři měsíce obléhání hradu.
Stojím na kraji zakonzervované zříceniny, 6. září 1437 tu probíhala lítá seč, tekla krev, umíralo se. Útok byl krátký, část posádky padla, Roháče a 40 bojovníků odvedli do Prahy a 9. října 1437 na rozkaz císaře Zikmunda popravili. Zikmundovi to dodnes nemůžeme zapomenout, přitom to byl pragmatický a prozíravý, i když zrzavý politik.
Sion zůstal rozvalen, v 19. století byly zbytky zdiva použity na okolní stavby, aby nevyvolával národní emoce. V současnosti jsou hradní zbytky zakonzervovány a areál je volně přístupný. U nedalekého Malešova vybojovali husité v roce 1424 jednu z nejkrvavějších bitev.
Jan Roháč byl náš první celovečerní barevný film, v 60. letech sestříhaný, proto částečně nelogický.
