Hlavní obsah

Stovky pomníků u Chlumu připomínají nejkrvavější konflikt rakousko-pruské války z roku 1866

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Rvali se za své císaře, aniž věděli proč. Na obou stranách konfliktu byli hrdinové, jejich hrdinství spočívalo převážně v zabití nepřítele. Proč byl nepřítel, nevěděl nikdo. Na dohled Královému Hradci, kolem vrchu Chlum a blízkých vsí, se odehrála 3. července 1866 jedna z nejkrvavějších evropských bitev.

Foto: Vratislav Konečný

Furstenberský kříž, věnovaný knížecí rodinou, za ním ossarium

Článek

U Hradce Králové se odehrálo rozhodující střetnutí mezi stále víc militantním Pruskem a Rakouskem. Prusko dělalo, co mohlo, aby vyprovokovalo válku. Což se mu nakonec povedlo. Do nitra Čech proudila pruská vojska ze severu ve dvou směrech.

Tam u Královýho Hradce, lítaly tam koule prudce...

Šlo o to, kdo bude stát na čele mocného německého uskupení. Rakušáci, tedy i Češi, boj prohráli.

V červenci muselo být asi vedro. Desítky tisíc chlapů v mundůrech, tisíce koní, vše se připravovalo na rozhodující střet. Procházím kolem křížků, pomníčků, památníků, informačních tabulí od vsi Lípa k muzeu bitvy na Chlumu. Všude tu leželi v ten den umírající, ranění... Plály vsi, nad bojištěm se válela oblaka kouře.

Válčící strany shromáždily proti sobě 436 tisíc vojáků, největší evropská řež při napoleonských válkách v bitvě u Lipska shromáždila 470 tisíc vojáků.

Baterie mrtvých

Bitvě u Hradce se také říká bitva u Sadové, bojiště bylo velmi rozlehlé. Chlum je strategickou vyvýšeninou, odtud řídil velitel rakouské armády Benedeck boje. O Chlum se bojovalo zběsile, útok střídal protiútok, pověstné jsou „baterie mrtvých“.

Rakouské dělostřelectvo mělo skvělé kanóny a výtečně vycvičené dělostřelce. Jejich um připomíná i odrhovačka o kanonýru Jabůrkovi. Dřív se mluvilo jen o jedné baterií, historici odhalili i postavení další. Taky střílela do poslední chvíle, než ji Prusové zmasakrovali. Bránila ústup.

Chlum drželi Rakušáci velmi dlouho, byl centrem obrany. Problém nastal u nedalekého lesa Svíb, kde se zapojily do zbytečných šarvátek dva rakouské sbory, odkryly levé křídlo a Prušáci je začali masakrovat.

Vždy se v souvislosti s prusko-rakouskou válkou mluvilo o tom, že Rakušáci měli předovky a Prušáci zadovka. To je pravda, ale hlavní roli hrálo to, že rakouská armáda stále bojovala na bodákový útok, zatímco je protivník sestřeloval po liniích.

Na památku mrtvých 

Již na konci století se Rakousko postaralo o památku svých padlých, u ossaria (kostnice) na Chlumu stojí pomník generálu jezdectva Vilému Schaumburgovi-Lippe, majiteli náchodského panství. Založil spolek pro stavbu pomníků, na Chlumu vznikla i vyhlídková věž, byla postavena i hospoda, kde se scházeli pamětníci konfliktu při vojenských slavnostech.

Rakousko bylo převálcováno Prusy

Z Chlumu ustupovala rakouská armáda tzv. Úvozem mrtvých, padly zde stovky vojáků, krev tekla z kopce proudem, nestačila se vsáknout.

Armáda se stahovala přes Moravu. V Mikulově byl podepsán mír.  Rakušáci ztratili 5700 mrtvých, pohřešovalo se 7500 vojáků, 22 tisíc padlo do zajetí. Zabito bylo 6000 koní, ztratili asi 200  děl. Pruské ztráty - 2000 mrtvých, 30 pohřešovaných a 7000 zraněných.

Bojištěm vede několik naučných stezek, ta přes svíbský les měří 10 kilometrů, nejdelší přes 40 kilometrů. Uvidíte stovky pomníků zbytečně zabitých.

Z vyhlídkové věže přehlédnete celé bývalé bojiště, rozhled je z výšky 35 metrů. Muzeum má skvělou expozici.

Reklama

Výběr článků

Načítám