Článek
Nejstarší lázně v Německu
Výchozím punktem je Bad Schandau (Žandov), městečko na pravé straně Labe se nacházející. Malá osada po roce 1730 zaznamenala velký rozmach, u říčky Kirnitzsch, Křinice byl objeven železitý pramen, nejstarší německé lázně byly na světě. Tehdy ale Německo bylo územím desítek států a státečků.
Nejvíce se o lázeňství zde postaral doktor Kneipp - léčí se tu dodnes srdeční a oběhové problémy. Známé jsou moderní lázně Toscana, promenáda na nábřeží je velmi příjemná a hojně využívaná.
Za návštěvu stojí Dům Saského Švýcarska, dvojče najdete v Krásné Lípě, kde se nachází jedinečná interaktivní výstava o národním parku České Švýcarsko.
Tramvají podle Křinice se dostanete k Lichtenhainerskému vodopádu. O asi kilometr dál po mírném stoupání dorazíte ke skalní sluji Kuhlstall, Kravské stáji. Na vrcholu masívu stojí výletní restaurace. Další najdete na Großer Winterbergu. Já si vyšlápl na Schrammsteine.
Výtahem do lesního patra
K výtahu v Postelwitzi je to asi dvacet minut, padesát metrů vysoká věž má uvnitř výtah (1,60 eura), který vás dopraví nástupní cesta k osadě Ostrau.
Dřevěné vily v obci jsou jako z pohádky, v záplavě kytek, hlavně muškátů, obklopené mohutnými rododendrony.
Scenérie téměř westernová
Za pár minut se otevírá výhled na skalní masívy Falkensteinu a Schrammsteinu. Jako ve westernu. Přes dlouhé požnuté pole, mezi lesy vystupují ostrovy skalních věží, stolové hory se tyčí v okolí, Lilliensten, Pfaffenstein, na obzoru Děčínský Sněžník s rozhlednou, oblý Růžový vrch v Česku.
Schrammsteine se táhnou až nad obec Schmilka, cest k nim vede několik, skalami se klikatí turistické stezky, modrá, žlutá zelená. Při úpatí je to velmi příjemná procházka, ale celá cesta je zčásti po vrcholech, takže o stoupání a klesání po železných žebřících není nouze.
V sezóně se tu místy i tlačíte mezi návštěvníky. Je to ráj lezců, chce to ale suché počasí, jinak to velmi klouže a některé úseky jsou značně exponované, kdo má závrať, tak tak si nechá zajít chuť. Vyhlídka je zajištěna kovovým zábradlím, výhledy jsou úchvatné.
Od skal se dá sestoupit zpět na Schandau, lesní schody dají docela zabrat kloubům, kolena to pociťují, i svaly. Na okolních věžích určitě zahlédnete nějaké lezce, místíme mezi „pískaři“ ve velké oblibě. Popisovat skály je zbytečné, kdo má rád pískovce, ten tu bude nadšen. Čistý les o svědčí o kultuře návštěvníků.
Na výlet si vyhraďte celý den, ve skalách je co objevovat, pokud vás Šrámové nevyčerpají, zkuste třeba vystoupat na Lilienstein, nebo se přemístit o kus dál po proudu na Bastei. Tady je ale lidí daleko více, proslulá vyhlídka je dobře přístupná i auty.
Jestli nejedete autem, je nejlepší vlakem do Bad Schandau, od nádraží přívozem za 1,50 eura. Ze Hřenska je to sem asi 6 kilometrů.
