Článek
Baron vše rychle rozprodal
Zámek po létech chátrání patří obci, která se ho snaží přivést zvolna podle finančních možností do stavu, co nejvíce podobnému době před zpustnutím. Pořádají se tu různé kulturní akce, výstavy, koncerty, jsou tu i stálé expozice.
Z původního majetku se nic nezachovalo. Nemůže za to ale předchozí režim, ale správce majetku po rodu Hodiců, baron Friedenthal, který nechal rychle prodat věci ze zámecké kaple, umělecký nábytek a cennosti.
Mají tu ale raritu, není na ní nic oslavováníhodného, ale kuriózní je. Velký nepoškozený kulečníkový stůl, který nechali vyrobit prý z vděčnosti obyvatelé Krnova pro německého vůdce Adolfa Hitlera. Je zdobený říšskými orlicemi a byl zhotoven v době, kdy Krnov Hitler navštívil, 7. října 1938. Nikdy na něm nehrál, možná ho ani neviděl.
Je doloženo, že při návštěvě Nových Heřmínov / Neu Ebersdorf si Hitler zahrál kulečníkovou partii. To je asi jediná zmínka o sportovních aktivitách šíleného diktátora. Obec s 820 německými a 10 československými obyvateli navštívil v rámci prohlídky československého opevnění. Dále pokračoval do Bruntálu. Všude ho freneticky vítali, pak se báli odplaty.
Z československého opevnění měli Němci oprávněný strach
O opevnění si poznamenal ministr propagandy J. Goebbels do deníku: Dlouhá rozmluva s Vůdcem. Viděl české bunkry a nyní také dospěl k přesvědčení, že vojenské uchvácení Čech by bylo stálo mnoho krve. Je to tedy nejlepší tak, jak to je.
Goebbelsovi se zámek natolik zalíbil, že tu nechal zřídit za války pobočku svého ministerstva propagandy. Zprávy z východní fronty se tu třídily a posílaly do Berlína.
Kulturní centrum Slezska
Původní zámek postavili Fulštejnové v letech 1548 až 1565. Po nich přišli Sedličtí z Choltic, po nich Hodicové. Hrabě Albert Hodic byl milovník umění, cestovatel, zámek zcela přestavěl a změnil v barokním stylu.
Rudoltice se staly jedním z kulturních center Slezska. Známé bylo divadlo a zámecká kapela. Pobýval tu i pruský král Friedrich II.
Zmizelo postupně vše
Hodic zemřel roku 1778, správce majetku začal s prodejem mobiliáře. Nezbylo nic, zmizel i rozsáhlý archív.
Cenný nábytek, hodiny, obrazy a tisíce uměleckých předmětů, prodalo se vše. Zámek přišel o své dvě věže a měděnou střechu, zmizely čínské zahrady, arkádové průjezdy, háje atd. Poté byl ve vlastnictví měšťanů a továrníků, sídlila zde i tkalcovna. O objekt se majitelé nestarali.
Než ho zabral Goebbels v roce 1942, sídlil tu koňský handlíř. Koncem války zde měla výcvikové středisko Hitlerjugend.
Po válce tu sídlil MNV, poté byl zámek prázdný, než byl v 70. a 80. letech minulého století upraven na sklady zdravotnického zásobování. Obec ho převzala do vlastnictví roku 2008, od té doby probíhají stavební práce, nejnověji se počítá s omítkou.
Slezsko má velké množství památek, které jsou „zastrčené“ a málo se o nich ví. Jsou to třeba Linhartovy, Dívčí Hrad, Neplachovice…
