Hlavní obsah

Slavnosti šunky a bleší trh na ostrově impresionistů v Paříži

Novinky, Jiří Šmucler

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Slavnosti šunky ve Francii je stará řeznická tradice. Již staří Římané obdivovali s nadšením specialitu Galů – šunku z Bayonne (Normandie) či z Cerdagne (východní Pyreneje). Trhy se šunkou se nejdříve konaly u Notre-Dame, dnes je najdete na předměstí Paříže a mají podobu spíše slavností a hodování.

Foto: Jiří Šmucler

Tabule (text zleva): Šunka od kosti. Vařená, pečená, na rožni. V sendviči (6.00 €, 7.50 €). Na talíři (12.50 €,16.00 €)

Článek

Slavnosti šunky s bleším trhem a ještě k tomu na ostrově impresionistů Ile de Chatou v Paříži se zdají být pro Středoevropana raritou. Duchu ostrova, na kterém inspiraci nalézali impresionisté Monet, Sisley, Manet i Pissarro, to však neodporuje. Ba naopak. Hlubokou impresi u návštěvníků vyvolá každý předmět minulosti a každá lahodná chuť nabízených poživatin.

Ten, kdo má hlouběji do kapsy, se musí spokojit s ochutnávkou. Ostatní mohou konzumovat desatero druhů šunky, Lyonské párečky, jitrnice z Guéménée na pepři, Caenské dršťky, uzeniny na anýzu, jehněčí špízy na čtyřech bylinkách a bůh ví co ještě… Vše se zapíjí červeným Bordeaux.

Bleší trh nabízí kromě veteše i starožitné skvosty v takové míře, že člověk uvěří, že za Velké francouzské revoluce skutečně došlo k rozsáhlému rabování zámků a paláců. Snad jen pařížské Sorbonně se podařilo zachránit rozsáhlou knihovnu a různé artefakty včasným přemístěním podzemními chodbami do sousedních domů. Z vyrabovaných hrobů předních činitelů Sorbonny se podařilo zachránit jen balzamovanou hlavu kardinála Richelieua, kterou později Napoleon III. pro jistotu zvěčnil třemi posmrtnými maskami. Ty se zatím na bleším trhu neobjevily.

Dobře nasycení bychom na zpáteční cestě bez zájmu minuli malebnou hospůdku, nebýt Renoira, který zde namaloval svůj slavný obraz Snídaně veslařů. Spolu s dalším obrazem Veslaři z Chatou vyhlíží u Seiny návštěvníky, jako tehdy hospůdka pařížské výletníky a malíře impresionisty. Ta svým dekorem dosud připomíná konec 19. století. Stopu zde zanechal i český malíř Václav Radimský (1847-1946), který přijal vizi francouzského impresionismu a později ji uplatnil v české krajinomalbě.

Do současnosti nás vrátí až jeden módní fenomén velkých měst. U břehu Seiny kotví hausbóty nebo zrekonstruované dopravní lodě, které jsou stálým bydlištěm pro některé Pařížany, jejichž spojení se světem zdůrazňují poštovní schránky přibité na stromech.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám