Hlavní obsah
Při výstavbě domu nad šumperským náměstím Republiky se archeologovi Jakubu Halamovi podařilo zachránit spodní části pohárů olomouckého typu. Foto: Vladimíra Krejčí

Sklo se vyrábí už od čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem

Drobné zelenavé až modravé korálky, tak vypadaly první skleněné výrobky ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Ve střední Evropě se objevily na přelomu 3. a 2. tisíciletí jako milodary v hrobech. Dějiny sklářství od nejstarších dob až po současnost přibližuje výstava šumperského muzea.

Při výstavbě domu nad šumperským náměstím Republiky se archeologovi Jakubu Halamovi podařilo zachránit spodní části pohárů olomouckého typu. Foto: Vladimíra Krejčí
Sklo se vyrábí už od čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem

„První sklo se vyrábělo v pánvi na otevřeném ohništi či v jednoduché jámové peci. Nejstarší sklovitá hmota měla charakter skelné pasty. Skleněné korálky se vytvářely na Předním východě a v Egyptě od čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem,“ upřesnil archeolog Jakub Halama, spoluautor výstavy Sklo, příběh pátý z cyklu Člověk tvůrce. 

Na území dnešního Šumperska se skleněné korálky objevují až na pohřebišti mladší doby bronzové v Rájci. Další objevili archeologové v hrobech starší doby železné v Moravičanech. Pravděpodobně byly dovezeny ze Středomoří. 

První byli Keltové  

„Sklo u nás uměli zpracovávat až Keltové. Vyráběli masivní prstencové korálky i náramky. Část takového náramku byla nalezena v keltské osadě na okraji dnešní Mohelnice,“ uvedl Halama. 

V době římské a v období stěhování národů, kdy na Moravě sídlily germánské kmeny, se skleněné nádoby dovážely z římských provincií. Vyráběly se už s pomocí sklářské píšťaly. Foukané sklo nahradilo nádoby vytvářené náročnější technikou navinování skleněných nití na pískové jádro. 

Po zániku západořímské říše sklářství ve střední Evropě upadalo. Technologie výroby byla zapomenuta a znovu objevena až o několik staletí později. 

Šumperské nálezy  

Při rekonstrukci klášterního kostela v Šumperku archeologové odkryli části několika lahví a sklenic z 16. až 18. století. Další fragmenty nádobek přinesl záchranný výzkum na Kostelním náměstí.

Největší objevy se však odehrály v letech 2007 a 2008 v prostoru mezi náměstím Republiky, ulicemi Lužickosrbskou a Na Hradbách. Množství střípků skla z 16. až 19. století pochází ze zasypaného vodního příkopu, raně novověkého hřbitova a domů, které v těchto místech kdysi stávaly.

Podařilo se zachránit spodní části pohárů olomouckého typu, jejichž specifickým poznávacím znakem jsou kleštěmi vytažené paprsky. Vyrobeny byly zřejmě v hutích působících v 16. století v oblasti jesenických hor. 

„Pozoruhodný je též fragment výduti nádoby zdobené nitkovanými bílými pásky. Jedná se o zaalpské nitkované sklo, které bylo vyráběno v 17. století pravděpodobně v Čechách. Kolekci doplňují části různých lahví, sklenic a jiných nádob, zajímavé jsou též lékárenské lahvičky nalezené ve svrchních vrstvách zaniklého hřbitova,“ uvedl archeolog. 

Poslední příležitost k návštěvě  

Tyto unikátní nálezy jsou k vidění ve Výstavní síni Vlastivědného muzea v Šumperku. Výstava, která končí už 1. června, provází dějinami severomoravského sklářství od nejstarších dob až po současnost.

Pozornost návštěvníků přitahuje model pánvové pece ve skutečné velikosti, historické stroje a především množství skleněných výrobků i umělecky cenných předmětů.

Výstavu připravili historik Zdeněk Doubravský, archeolog Jakub Halama, historička umění Lenka Kirkosová a etnografka Mária Kudelová.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků