Článek
„První sklo se vyrábělo v pánvi na otevřeném ohništi či v jednoduché jámové peci. Nejstarší sklovitá hmota měla charakter skelné pasty. Skleněné korálky se vytvářely na Předním východě a v Egyptě od čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem,“ upřesnil archeolog Jakub Halama, spoluautor výstavy Sklo, příběh pátý z cyklu Člověk tvůrce.
Na území dnešního Šumperska se skleněné korálky objevují až na pohřebišti mladší doby bronzové v Rájci. Další objevili archeologové v hrobech starší doby železné v Moravičanech. Pravděpodobně byly dovezeny ze Středomoří.
První byli Keltové
„Sklo u nás uměli zpracovávat až Keltové. Vyráběli masivní prstencové korálky i náramky. Část takového náramku byla nalezena v keltské osadě na okraji dnešní Mohelnice,“ uvedl Halama.
V době římské a v období stěhování národů, kdy na Moravě sídlily germánské kmeny, se skleněné nádoby dovážely z římských provincií. Vyráběly se už s pomocí sklářské píšťaly. Foukané sklo nahradilo nádoby vytvářené náročnější technikou navinování skleněných nití na pískové jádro.
Po zániku západořímské říše sklářství ve střední Evropě upadalo. Technologie výroby byla zapomenuta a znovu objevena až o několik staletí později.
Šumperské nálezy
Při rekonstrukci klášterního kostela v Šumperku archeologové odkryli části několika lahví a sklenic z 16. až 18. století. Další fragmenty nádobek přinesl záchranný výzkum na Kostelním náměstí.
Největší objevy se však odehrály v letech 2007 a 2008 v prostoru mezi náměstím Republiky, ulicemi Lužickosrbskou a Na Hradbách. Množství střípků skla z 16. až 19. století pochází ze zasypaného vodního příkopu, raně novověkého hřbitova a domů, které v těchto místech kdysi stávaly.
Podařilo se zachránit spodní části pohárů olomouckého typu, jejichž specifickým poznávacím znakem jsou kleštěmi vytažené paprsky. Vyrobeny byly zřejmě v hutích působících v 16. století v oblasti jesenických hor.
„Pozoruhodný je též fragment výduti nádoby zdobené nitkovanými bílými pásky. Jedná se o zaalpské nitkované sklo, které bylo vyráběno v 17. století pravděpodobně v Čechách. Kolekci doplňují části různých lahví, sklenic a jiných nádob, zajímavé jsou též lékárenské lahvičky nalezené ve svrchních vrstvách zaniklého hřbitova,“ uvedl archeolog.
Poslední příležitost k návštěvě
Tyto unikátní nálezy jsou k vidění ve Výstavní síni Vlastivědného muzea v Šumperku. Výstava, která končí už 1. června, provází dějinami severomoravského sklářství od nejstarších dob až po současnost.
Pozornost návštěvníků přitahuje model pánvové pece ve skutečné velikosti, historické stroje a především množství skleněných výrobků i umělecky cenných předmětů.
Výstavu připravili historik Zdeněk Doubravský, archeolog Jakub Halama, historička umění Lenka Kirkosová a etnografka Mária Kudelová.
