Článek
Už řadu let se špenát (spinacia oleracea) pocházející zřejmě z Blízkého východu, konkrétně snad z Persie, nesbírá ručně. Sklízejí ho kombajny, zrovna jako okopaniny nebo obilniny. Vidět je můžete třeba v oblasti Litoměřic u Terezína.
Špenát nejprve zachutnal Španělům, to se psal asi rok 1110. Z Iberijského poloostrova se šířil přes Francii do Evropy, k Pepkovi námořníkovi do Států přišel poměrně pozdě. V Česku se používá jako přílohová zelenina v řadě pokrmů, výborná je špenátová polévka, saláty….
Mám rád špenát s uzeným a bramborovým knedlíkem, jako koláč nebo náplň slaného štrůdlu. A omeleta se špenátem, ta nemá chybu. Tvrzení, že obsahuje vysoké procento železa, není pravda, doporučuje se proti vysokému tlaku, má mít i protirakovinné účinky.
Vypadá jako obyčejný plevel
Můžete si ho pěstovat i doma, žádná krása na zahrádce to není, ale užitek z něj rozhodně ano.
„Špenátu se daří na lehčích půdách písčitohlinitých s dostatečnou zásobou živin a dobře propustných pro vodu. Nedaří se mu na kyselých a utužených půdách. Vegetační dobu má asi 60 dní a používá se jako předplodina nebo následná plodina. Pěstuje se z přímých výsevů, optimální teplota pro vegetační období je 12-16 °C. Nesnáší prudké změny počasí, které narušují přirozený růst špenátu. Při prudkém oteplení a dostatku vláhy má tendenci špenát kvést, což negativně ovlivňuje chuť špenátu (hořkne). Na jaře může být špenát poškozen vydatnými dešti a krupobitím. Může ho také napadnout plíseň, jež se projevuje skvrnitostí listů. Celková produkce špenátu Dione, což je značka kvalitní české zeleniny, je 3000 tun ročně, to představuje řádově 7 mil. různých druhů spotřebitelského balení. Část produkce vyvážíme do zemí EU,“ informoval o nenápadné listové zelenině Martin Jacko, manažer společnosti Agrimex Vestec, sídlící v Panenských Břežanech
Mechanizovaná sklizeň u Terezína
Špenátové české moře
Balící linka jede na plný výkon