Hlavní obsah

Skalní hrádek Hřídelík býval asi vězením pro neposlušné kněze

Novinky, Vratislav Konečný

Velký pískovcový monolit pod obcí Blíževedly byste z dálky za skalní hrad nepovažovali. Šutřisko stojí na malém pahorku, přičemž na vedlejší skalce, kde je patrno jen pár zahloubenin, stála předsunutá bašta. Hrádek byl malý, podle skalního podloží dostal jméno. Hřídelíkem se označoval skalní suk.

Foto: Vratislav Konečný

Pískovcový suk Hřídelík

Článek

Zanikl po husitských válkách

Hrad byl majetkem pražského biskupství stejně jako obec Blíževedly, kterou roku 1292 povýšil Václav III. na městečko. Hrad ale vznikl až roku 1334, na biskupském stolci byl Jan IV. z Dražic.

Hřídelík postupně ztratil svou funkci jako správní a hospodářské centrum oblasti, když byl v hlubokém údolí u Úštěka zbudován mohutný Helfenburk. Ten zakoupil od Hanuše z Dubé arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, a tím zabezpečil cestu z Lužice až k Roudnici nad Labem. církevní potentáti ho zřejmě využívali jako vězení, (karcer) pro neposlušné kněze.

Zřejmě to byli husité, kteří poslali Hřídelík do zapomenutí. Pobořili ho, a tím se zmínky o jeho existenci ztrácejí. Ještě ho snad využívaly loupežné bandy, byl v tu dobu celý zarostlý křovinami.

Mezi velkým sukem a předsunutou baštou byl příkop, přes který vedl padací most. Kolem stalo několik hospodářských budov a větrný mlýn. Poslední oživení Hřídelíku přišlo v 19. století s litoměřickým biskupem Augustinem Hallem, který nechal postavit ve zbytcích hradu zděný letohrádek. Ten ale dlouho nevydržel.

Díra nahoru, díra kolem

Hřídelík je zajímavý hlavně vylámanou chodbou vedoucí skalou na temeno hradu, ta je ale zřejmě mladšího původu. Vstup byl ze strany. Na plošině je patrný zbytek zdiva, když nebudete moc hluční, můžete na kamenech vidět ještěrky zelené.

Na plošině stával jednopatrový palác, naproti němu jsou patrné zbytky letohrádku. Když obejdete skálu, dostanete se k otvoru, jím že lze protáhnout do pískovcové jeskyně, oblíbeného to místa návštěvníků.

Reklama

Výběr článků

Načítám