Článek
Aktuální ročník Šipek proběhl v pátek 6. října od osmi do desíti hodin večer. Startovalo se v průběhu devadesáti minut od budovy DDM. Organizátorky s obavou vyhlížely, jestli vůbec někdo tentokráte dorazí, neboť již třetí den bez ustání pršelo, vál silnější vítr a bylo poměrně chladno. Navíc dost dětí také momentálně bojuje s chřipkou, a proto byly jisté obavy o účast na místě.
Již ve tři čvrtě na osm se však tyto obavy ukázaly jako naprosto liché, neboť to se již v bezprostřední blízkosti místa startu navzdory větru i dešti nacházelo odhadem na šedesát duší. Déšť samozřejmě i tak do organizace akce výrazně promluvil, ale na nízké účasti se rozhodně neodrazil.
Během trvání akce totiž na trať vyrazilo 155 registrovaných dětí v doprovodu 109 dospělých, přičemž zdaleka ne všichni dospěláci se při prezentaci nahlásili, a tak lze zcela reálně napsat, že do lesa se na souboj s blátem, kluzkými kořeny a svou nedokonalou pamětí vydaly dozajista nejméně tři stovky lidí..
S takovým náporem účastníků za daných povětrnostních podmínek nikdo z organizátorského týmu ani ve snu nepočítal. Předem bylo přichystáno 100 hracích karet, 130 cen v podobě nádherných pestrobarevných polštářků a bezpočet lízátek.
Proto bylo nutné, aby se narychlo dovytiskly hrací karty a ze železných zásob DDM se připravily také další odměny. Vše se ale s vypětím sil podařilo zvládnout na jedničku.
Samotná hra byla zahájena ředitelkou DDM Habartov paní Janou Chalupskou již o několik minut dříve, aby přítomní zbůhdarma nečekali vydáni napospas dešti. Obě pracovnice DDM pak opakovaně vysvětlovaly pravidla průběžně přicházejícím skupinkám, které se postupně vydávaly do provlhlého lesa.
Zaměřeno na paměť
Tentokrát si Jana Chalupská spolu s Ivou Dobošovou připravily pro hráče záludný úkol zaměřený na kapacitu lidské paměti. Již s předstihem se mužská část realizátorského týmu vydala do lesa, kde na stromy rozvěsila 25 různých obrázků. Měla-li být společná mise rodičů a dětí úspěšná, bylo nutné si obrázky zapamatovat a po návratu do DDM překreslit do hrací karty.
Původně se mělo kreslení odehrávat na přilehlé zahradě, kde je dostatek místa, ale tento plán bylo nutné vinou deště samozřejmě také pozměnit, a tak byly naplno využity vnitřní prostory DDM, kam byly po návratu z vycházky lidé po několika desítkách pouštěni, aby celou hru završili.
Je nutné napsat, že tuto komplikaci vzali všichni s nadhledem a těch několik minut čekání navíc zvládli děti i rodiče bez větších potíží. S přibývajícím časem si další a další poštářky spolu s lízátky nacházely nové majitele. Šestice lidí, která zajišťovala chod akce, se po více jak dvě hodiny takříkajíc ani na chvilku nezastavila a navíc musela operativně řešil nastalé a nepředpokládané situace.
Byl to pravý lidský mumraj, ale díky zkušenostem organizátorů se onen nápor podařilo ustát. Většina dětí odcházela s úsměvem a dost dobře možná následně usínala na zbrusu novém polštářku, který si tentokráte děti zasloužily více než kdy jindy.
