Článek
V závodní odborové organizaci využívali nejen tehdejší podniková i zahraniční rekreační střediska (např. v Polsku, Jugoslávii, NDR, Bulharsku), jejich děti pionýrský tábor "Mír" ve stanovém táboře i chatkách na Čeladné v Beskydech a také výměnné reciproční pobyty v cizině. Také schůzovní místnosti a prostory pro pořádání různých oslav byly zřízeny v určených prostorách závodu a hojně pro tuto činnost využívány.
Později byli pracovníci po odchodu do důchodu a hlavně ti, kteří projevili zájem, dobrovolně organizováni ve vzniklém klubu důchodců, jehož předsedkyní je stále Anděla Maděrová, bývalá pracovnice závodu a odborová funkcionářka pro práci s dětmi, která stála u jeho zrodu. Klub dostával na svoji činnost od organizace díky bývalému vedení i finanční příspěvky, vše se však radikálně změnilo po privatizaci a poté po stoleté povodni, kdy přešla firma do soukromých rukou.
Důchodci se pak začali scházet pravidelně každý rok v měsíci září v restauraci s vyhlášenou cukrárnou v Klimkovicích u Ostravy. Nejinak tomu bylo i letos, kdy se v pátek 22. září setkali na domluveném a organizovaném srazu, kaňkou zůstává skutečnost, že z 50 pozvaných se zúčastnilo pouze 40 registrovaných členů.
Samozřejmostí je, že náklady na činnost si nyní hradí důchodci už sami z vlastních prostředků. Při prezentaci jsou vybírány příspěvky od členů klubu, které slouží nejen na zaplacení občerstvení (přípitek, oběd, zákusek), ale i úhradu poštovní korespondence, telefonních hovorů a nájmu místnosti.
Rok od roku bývá menší účast nejen z důvodu úmrtí či přestěhování do vzdálenějších míst i mimo republiku, bohužel, nový příliv dalších seniorů do klubu se nedaří realizovat. Je třeba připomenout, že se nezapomíná ani na účastníky, kteří v příslušném roce slaví kulatá výročí narození, ti jsou finančně odměněni malou, ale potěšující částkou.
Co se týče stáří, většina zúčastněných jsou z ročníků 30, 40 a začátku 50 let minulého století, nejstarším byl již 90letý důchodce. Podle časem ustáleného scénáře po přivítání přítomných, jsou minutou ticha uctěni ti, kteří v průběhu roku zemřeli, a omluveni marodi, čekající na různé operace či již hospitalizovaní v nemocnici.
Po připraveném pohoštění ve formě oběda a zákusku, probíhá bohatá neformální diskuze mezi pracovníky nejen dělnických profesí, jichž bývá převaha, ale i techniků, a dokonce za účasti bývalého ředitele či jeho náměstka. Vzpomíná se nejen na uplynulý rok, ale i zážitky z dob nedávných a minulých, samozřejmě se nezapomíná na zpěv. Poté se důchodci rozchází a odjíždí do svých domovů s dobrými pocity a přáním, opět se příště v hojném počtu zúčastnit, pokud to bude možné.
