Hlavní obsah

Šatovský bunkr střežil dvěma kanony hranici s neutrálním Rakouskem

Novinky, Vratislav Konečný

Jižní hranice Československa byla po záboru Rakouska německou armádou velmi problematickým územím. Proti nepřátelům, nejen Německu, bylo budováno v době první republiky opevnění, které se táhlo nejexponovanějšími úseky, na nichž se předpokládal vpád.

Foto: Vratislav Konečný

Pro boj zblízka sloužily lehké kulomety

Článek

Pěchotní sruby kombinované s řopíky postavili i v Šatově nedaleko Znojma. Objekty vznikly v letech 1936 – 1938. Leč nebyly nic platné. Nepřítel je dostal bez boje.

Hitler si oddechl

Bunkry si 27. října 1938 prohlédl i Hitler. Oddechl si, že padly bez jediného výstřelu, ztráty by byly hodně nepříjemné. Ovšem bunkry nebyly v té době dokončeny, chyběla i  výzbroj. Osádku mělo tvořit 35 mužů. Ve výzbroji měly být těžké kulomety vz. 37 a 4centimetrový kanon spřažený s těžkým kulometem. Pro blízkou ochranu se počítalo s lehkými kulomety vz. 26 Bren.  

Objekty byly reaktivovány po skončení války, v době, kdy Sověti okupovali Rakousko. Po jejich odchodu Rakousko vyhlásilo neutralitu, přesto pro nás bylo tvrdě imperialistické a nepřátelské.

Československá armáda využívala pěchotní srub MJ – S3 „Zahrada“ a MJ-S 2 „Úvoz“ od roku 1948 do konce roku 1999.

"Zahrada" slouží jako muzeum uvedené do stavu, v jakém ho opustila armáda v devadesátých letech. Proti neutrálnímu Rakousku byly v roce 1959 zabudovány do střílen tankové kanony ráže 85 mm. Bunkry byly zakonzervovány, osádka měla bojový stav 28 mužů, občas byl prováděn výcvik.

"Zahrada" je obklopena protipěchotními i protitankovými překážkami včetně ocelové hraniční závory a nedaleké „špačkárny“ pozorovací věže Pohraniční stráže.

Znovu na bojovou čáru

Po okupaci Němci vytrhali ze srubů střílny. Po válce srub obnovili, zpevnili, osadili ocelovými zvony, ocelová vrata byla instalována pro případ napadení jadernými zbraněmi. Upravila se filtrovna vzduchu a úpravna vody. V Mikulově vznikla rota pro obsazení těžkého opevnění. Po roce 1999 armáda odvezla veškeré zařízení, přesto se podařilo objekt postupně uvést do původního stavu.

„Zahrada“ je zpřístupněna od roku 2005 jako expozice Technického muzea v Brně. Jeden z kanonů je zalafetován ve střílně, druhý ve stavu bojové připravenosti uvnitř krytu. Maskovací nátěr, který je na krytu, se používal v 80. letech minulého století. Při návštěvě si můžete vylézt i ke zvonu na střeše bunkru, „Úvoz“ je zatím nepřístupný veřejnosti. Mezi pěchotními sruby se nacházejí dva lehké objekty typu A, uvažuje se o jejich zpřístupnění.

Kolektivizace je budoucnost

U „Úvozu“ vyhlásil tehdejší předseda vlády Klement Gottwald zahájení kolektivizace, symbolicky tu vyoral kousek brázdy na znamení scelení polí do velkých ploch po vzoru sovětských rolníků.

Kolem šatovských bunkrů vede naučná stezka „Za historií, vínem a opevněním“.

Malovaný sklep

Šatov nabízí také světový unikát – Malovaný sklep. Stěny sklepa vyzdobil místní rodák Maxmilián Apeltauer během 34 let. Svítil si přitom svíčkou připevněnou na klobouku, protože ve válce přišel o ruku.

Sklep ve vinařské obci sloužil jako soukromá vinárna pro místní, nikdy se tu neskladovalo ani nevyrábělo víno. Malby jsou naivistické, malíř je mnohdy přemalovával.

Reklama

Výběr článků

Načítám