Hlavní obsah
Foto: Staré Hrady

Rytíři ovládnou o letních prázdninách gotické zdi Starých Hradů

Kdo z nás by se alespoň na krátký čas nechtěl ocitnout v romantických časech rytířských soubojů, v časech, kdy přátelství, láska a čest měly cenu nejvyšší – cenu života? Atmosféru dne na středověkém hradě ochutnáte všemi smysly o letních prázdninách ve Starých Hradech.

Foto: Staré Hrady
Rytíři ovládnou o letních prázdninách gotické zdi Starých Hradů

V jejich gotických zdech zažijete každou sobotu, neděli a středu o letních prázdninách (od 10 do 18 hodin) středověk. Zažijete tu velké rytířské turnaje, na kterých uvidíte jedinečné rytířské souboje o čest a slávu, seznámíte se s tresty a právem ve středověku, v netradičním podání.

Navštívíte dobový tábor starohradských rytířů  i tržiště s kejklíři, jarmarečníky, tanečnicemi, žebráky a různou další sebrankou a ochutnáte všemi smysly atmosféru dne na středověkém hradě L.P. 1362. Nahlédnete do života starohradských rytířů a třeba v roli panoše se sami zúčastníte velkého rytířského souboje 

Také je zde možné navštívit tři prohlídkové okruhy - Hrad a zámek s Dračí královskou komnatou, Zámecké pohádkové sklepení a Hradní pohádkovou půdu, kde se na vás těší na 350 draků a dráčků, obrů, vodníků, skřítků, kouzelných víl, umouněných čertů a čertenic, čarodějnic a dalších prapodivných pohádkových bytostí.

Pohled do historie

Za kolébku rytířstva je považována Francie. Z Francie k nám přišel rozmach rytířské kultury v souvislosti s křížovými výpravami za posledních Přemyslovců. Šlechta se zabývala vojenskou službou, účastnila se bitev a válek, v čase míru pak rytířských turnajů.

Dobou rytířů by se mohlo nazývat zvláště 13. století. Neklidná doba křižáckých výprav a stále hrozícího nebezpečí z východu, zejména mongolských Tatarů, patřila právě rytířskému stavu. Rytíř se stal zárukou bezpečí a bojovníkem proti zlu.

Předpokladem pro udělení rytířské hodnosti byl šlechtický původ. Čekatel musel předem prokázat svoji statečnost, pevnost v křesťanské víře i bezúhonnost. Pokud tyto podmínky splnil, uslyšel pak při obřadu pasování známou formuli: Ve jménu Boha, svatého Michala a svatého Jiří, pasuji tě na rytíře!

Výchova rytíře počínala se již 7. rokem, kdy chlapec byl poslán na dvůr knížecí nebo k některému rytíři sloužit jako páže. Synové knížecí měli své mistry sami doma. Vedle cvičení ve zbrani jim byla vštěpována láska a uctivost k paním a pannám.

Ve 14. roce jinoši postoupili slavnostním odevzdáním meče na panoše. Provázeli pak své pány do války a na turnaje a starali se o jejich zbraně, zvláště štít. Hlavní povinností byla věrnost a oddanost k pánu, cti a poctivosti, úcta k paním a ona ušlechtilá dvornost.

V 21. roce bývali pak slavnostně pasováni na rytíře. Pasování na rytíře byl slavnostní obřad, který měl probíhat v kostele. Rytíře pasoval v českých zemích král. Mladý bojovník před ním poklekl a slíbil, že chce vésti život křesťanský a rytířský k ochraně slabých a utištěných, v úctě paní, ve věrnosti k církvi a císaři. Poté ho pasující lehce udeřil plochou stranou meče na obě ramena a předal přilbu, štít, ostruhy a připnul mu pás s mečem jako odznak rytířství (pasování).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků