Článek
Barunka trochu jinak
Do míst, kam chodila Barbora Panklová, pozdější Božena Němcová, poblíž kdysi proslulého rýzmburského altánu, v listopadu minulého roku postavili rozhlednu Žernov.
Z dálky připomíná strážní věž římského vojenského tábora, je umístěna na příhodném místě, téměř na okraji fotbalového hřiště. Ve výšce 18 metrů, z celkových 24 metrů stavby, můžete sledovat místní čutanou, přebory dobrovolných hasičů, srnky ve vedlejším poli vojtěšky, randící dvojice, cvrkot u sokolovny, když se točí pivo, a také okolí vzdálenější.
Dvaadevadesát schodů není žádný dramatický výstup, rozhled stojí za to. Se zrakem sokolím zaostříte ratibořický zámek. Tam se odehrával děj tolik oslavované Babičky, humanistického a ryze lidského díla Boženy Němcové. Jenže ono to s tou láskou nebylo tak žhavé, podle dokumentů a Němcové korespondence se ukazuje, že Magdalena Čudová-Panklová byla literární anděl, ne však pro svou dceru.
Panklovi nebydleli na Starém bělidle, ale v temném bytě v zámeckém parku. S „babičkou“ si dcera moc nerozuměla, docházelo k hádkám a děti se se stařenou nesměly setkávat. Později babička rezignovala a odstěhovala se ke druhé dceři, Johaně. Nakonec se obě odstěhovaly do Vídně, tam Magdalena Čudová-Novotná v roce 1841 zemřela.
Výhledy předaleké
To ale ze žernovské rozhledny neuvidíte, zato lze spatřit třeba nedaleké Hořičky, východočeské moře - vodní nádrž Rozkoš, Jestřebí a Orlické hory, Krkonoše. Věž je otevřena celoročně, značení dobré, od věže se dá sejít k Viktorčinu plavu, další legenda, ze spisovatelčina pera.
Viktorka se nezbláznila po odchodu černého myslivce, nezpívala u splavu, neudeřil do ní blesk, zemřela v roce 1868, čtyři roky po smrti Němcové. Zrovna tak babička nikdy nebydlela na Starém bělidle, expozici v chalupě věnovali barrandovští filmaři po natáčení filmu v roce 1971. A na proslulém Gutfreundově pomníku babičky s vnoučaty by byl pořádný nával. Barunka měla 12 dalších sourozenců, ale o těch se ve svém díle nezmínila.
K postaveným rozhlednám je vydán dvojjazyčný česko-polský leták, jsou představeny všechny, se soutěží při jejích návštěvách.
Původní záměr postavit v Žernově rozhlednu je datován rokem 2007, dvakrát se nepodařilo uspět v žádosti o dotaci, náklady přesáhly 2 600 000. Čtvrt miliónu je podíl obce.
Žernovskou rozhlednu v rámci projektů Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis postavila firma Tesmen spol. s r. o. z Olešnice u Červeného Kostelce podle projektu ing. Antonína Olšiny z Vysokého Mýta. Použito bylo 8 tun oceli a 30 metrů krychlových dřeva.
Dalšími rozhlednami jsou Eliška u Stachelbergu, Čáp u Teplic nad Metují, vyhlídková věž na hoře svaté Anny u polské Nové Rudy, Suszynka u Radkowa, Altana Milosci (Altán lásky) nad lázněmi Kudowa/Chudoba, na Signálu nad Horní Radechovou a Mariánka u Horní Čermné. Nádherné rozhledy jsou ze Sendraže nedaleko Ohnišova.
