Hlavní obsah

Román Deník mého otce ožívá na scéně Národního divadla moravskoslezského

Novinky, Josef Zajíc

Soubor činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě uvádí v divadelní sezóně 2015/2016 jako první v České republice dramatizaci oceňovaného románu slovenského prozaika Pavla Vilikovského pod názvem Deník mého otce aneb Příběh opravdického člověka v režii Lukáše Brutovského.

Foto: Josef Zajíc

Ostrava, Divadlo Antonína Dvořáka 19.1.2016. Z generálky inscenace Deník mého otce aneb... Oslava

Článek

Prozaik, překladatel a publicista Pavel Vilikovský (1941) patří k nejvýraznějším osobnostem současné slovenské literatury. Novela z roku 2014 Príběh ozajského človeka, jež vyšla v rámci středoevropské edice K4 ve stejný den ve slovenštině, maďarštině, polštině a češtině, se dočkala také své dramatizace.

Jejím autorem je dramaturg Miro Dacho (1983). Tento text uvede ve čtvrtek 21. ledna poprvé v České republice, činohra NDM pod názvem Deník mého otce aneb Příběh opravického člověka v překladu Katariny a Marka Pivovarových.

Příběh zasazený do sedmdesátých let minulého století  dokumentuje pár měsíců v životě čerstvého čtyřicátníka, naprosto nezajímavého člověka, takového nebo makového nebo jiného typu, jehož životním krédem je "proti větru se chcát nedá".

Rozhodne se, že ještě těch dalších čtyřicet let, tedy půlku života, co mu možná ještě zbývá, bude žít jinak. Žije s manželkou a dítětem v zavedených stereotypech běžného dne, týdne, roku. To se mu nelíbí. Začne stoupat po žebříčku kariery stále výše. Přizpůsobuje se. Zamiluje se do kolegyně, která má ovšem jiné spády s nadějným nomenklaturním kádrem. Rychle stoupá nahoru, až rychle padá strmě dolů, až spadne nejníže...

„Príběh ponúká trochu iný pohľad na osud a myslenie istej skupiny ľudí v bývalom režime. Vilikovskému nejde o poukazovanie na hrôzy tej doby, ponúka - podľa mňa - osvežující pohľad na společensko - politický kontex z pozície  obyčajného, dalo by sa povedať historicky absolútne nezaujímavého človeka, antihrdinu, ktorý "len" nechce šťať proti vetru, to je všetko,” uvádí mladý talentovaný režisér Lukáš Brutovský (1988). 

Inscenátoři Miro Dacho, který novelu zdramatizoval, režisér Lukáš Brutovský, dramaturgyně Sylvie Rubenová, autor scény Juraj Kuchárek, autor kostýmů Martin Kotúček a autor hudebního aranžmá Vlastimil Ondruška dobu nekritizují, nedehonestují, ukazují jaká byla. Je na divákovi, podle jeho věkové kategorie, aby se sám s tím odrazem jakéhosi zrcadla popral.

V inscenaci uvidíme Vladimíra Poláka, Františka Večeřu a Františka Strnada v mužích prvního, druhého a třetího. V roli ženy Renátu Klemensovou, muže Ivana Dejmala a matky Alexandru Gasnárkovou.

Inscenací Deník mého otce aneb Příběh opravdického člověka činohra NDM zahajuje dlouhodobý dramaturgický cyklus Sousedé.

„V průběhu čtyř sezón představí činohra NDM režiséra či režisérku ze Slovenska, Polska, Rakouska a Německa s inscenací textu, který je pro jejich kulturu či pro současnou náladu a situaci v zemi příznačný. Rádi bychom se touto dramaturgickou linii pokusili o revizi představ a automatismů, ale také toho, co jsme měli, máme nebo můžeme mít společného, i toho, čím se naopak odlišujeme, byť sdílíme tak blízký prostor,” vysvětlila dramaturgyně Sylvie Rubenová.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám