Článek
Světový básník Robinson Jeffers narozený 10. ledna 1887 v Pittsburghu v Pensylvánii, vyznamenaný v roce 1954 za sociálně-kritickou prózu Pulitzerovou cenou, je u nás známý díky překladům jeho tvorby českým básníkem a překladatelem Kamilem Bednářem.
Jeho dílo pak Zdeněk Vančura, první profesor americké literatury v Československu na filosofické falkultě UK a mnoholetý člen Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, zhodnotil vyjádřením: Jeffers je básník otřesných vidin a děsivých konfliktů.
To byl krátký úvod lektora RNDr. Hynka Skořepy, pedagoga místního gymnázia, zároveň se zdůvodněním, proč biolog se bude věnovat tématu básnické tvorby. Jeffers se stal jeho oblíbeným autorem již v době studií, kdy poznal, že s přírodou se lze nejen seznámit v učebnicích a vědeckých statích, ale i v krásném slově poezie.
Navíc v jeho tvorbě, kde není oddělována estetika od etiky, a próza splývá s poezií, jsou promítnuty obavy nad osudem člověka. Jeho tvorba i život je spojena s problematikou ničení přírody lidskou civilizací a přesvědčením, že člověk není na světě to nejdůležitější ani středobodem světa. Byl pacifista a svým humanitním smýšlením předchůdcem ekologického hnutí.
Poté lektor pokračoval nástinem jeho životopisu: „Robinson Jeffers se narodil v rodině profesora antické literatury, což později ovlivnilo i jeho literární tvorbu. Po získání titulu bakaláře svobodných umění studoval medicínu, ne aby se stal lékařem, ale dokonale poznal funkci lidského těla, pak lesnictví, a nakonec se rozhodl věnovat básnické činnosti.
Se svojí ženou a dvěma syny žil na pobřeží Pacifiku, kde uprostřed pustého vřesoviště poblíž městečka Karmel na jihu od San Franciska vybudoval dům na útesu - Tor House. Sám se nechal najmout jako kameník, kdy tesal balvany, vozil vápno a míchal maltu. O několik let později postavil pouze vlastním přičiněním nedaleko domu proslulou desetimetrovou Jestřábí věž - Hawk Tower, kde žil do konce života.
Zde vysedával u okna na obyčejné židli u prostého stolu a pozoroval vzdálený maják na mysu Sur. Jestřábí věž bičovaná mořskými větry a poryvy deště byla svědkem vzniku většiny epických básní antické síly.
S bolestnou opravdovostí miloval Zemi a matka Země milovala jeho. V době jeho skonu 20. ledna 1962 se strhla prudká sněhová bouře, a to na mysu Sur 38 let před tím nikdo sníh neviděl.”
Poté lektor doplnil přednášku ukázkami některých knih z obsáhlé tvorby Jefferse a přednesem úryvků z jeho básní: Pastýřka putující k dubnu, což je příběh toulavé dívky, z veršované povídky Mara - co se to jen stalo světu a z tragické poémy Cawdor.
