Článek
To v roce 1992 navázalo na stejnojmenný samizdatový časopis, který v Brně v letech 1985 – 1989 editovali básník Milan Badal a knihař Miroslav Klepáček. Na svém kontě má zatím 415 titulů.
Slovo „sursum“ odkazuje ke starobylému církevně liturgickému slovnímu spojení „sursum corda“ ve významu „vzhůru srdce“. Z literárně historického hlediska má tišnovské nakladatelství vazbu na stejnojmenné prvorepublikové umělecké sdružení symbolistů, z nichž si nakladatel Klepáček nejvíce cení odkazu svébytného grafika, spisovatele a typografa Josefa Váchala.
Jeho titul Slavík svatého Bonaventury v podobě dnes velmi ceněné faksimile vydalo SURSUM hned v roce 1992. Repoetitorium autora Přemysla Ruta a typografů – ilustrátorů Otakara Karlase a Karla Čapka získalo v roce 2009 titul Nejkrásnější česká kniha roku.
„Nakladatelské podnikání je dnes často spíše věcí cti a entuziasmu,” říká Miroslav Klepáček. „Nebýt vlastní tiskárny, knihařské výroby, grafického studia a internetového obchodního zasilatelství, neměli bychom, jako desítky již zaniklých malonákladových vydavatelských firem, naději na přežití.“
Celkový náklad publikací SURSUM překročil půlmiliónovou hranici. Zvlášť cenné je, že převažují původní tituly, přibližně desetina z nich poezie. Tedy, to, co dnes bývá opakem cesty k profitu. Nakladatelství ve městě, které je vstupní bránou z jižní Moravy na Vysočinu, záhy po vzniku svou činností přesáhlo hranice regionu.
Vernisáž výstavy, která potrvá do 17. dubna, proběhla 18. února. Kurátorem výstavy je PaedDr. Libor Kalina, výtvarnicí Ing. Ivana Kučerová.
Památník písemnictví na Moravě v areálu benediktinského kláštera v Rajhradě je součástí Muzea Brněnska. Ve většině vystavených titulů z tišnovského SURSUM si návštěvník zalistuje, nebo se do stránek pohrouží a začte.
Těm, kteří dosud areál snad nenavštívili, se nabízí stálé expozice a samotné nádherně zrestaurované prostory.