Článek
Památkáři Bošín charakterizují jako urbanisticky nejvýznamnější vesnické sídlo ve středním Polabí a jedno z nejcennějších ve středních Čechách. Zachoval se zde zajímavý soubor vesnických stavení kolem návsi, z nichž nejstarší jsou postavená na začátku 19. století. Náves je nahoře opticky uzavřena kostelem. Působí velmi malebně.
Bošín je prastarou obcí, písemně je připomínán už v roce 1341. Již v té době tu stál gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie.
V první polovině osmnáctého století byly jeho loď i věž barokně přestavěné. Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě. Nachází se v něm gotický sanktuář z období kolem roku 1400. Zařízení kostela je vesměs pseudorenesanční z osmdesátých let 19. století. Na hlavním oltáři je obraz od Josefa Hellicha. Několik náhrobních kamenů na zdech interiéru připomíná někdejší majitele panství Rašíny z Rýznburka a Kapouny ze Svojkova. Před kostelem je márnice elipsovitého půdorysu z 18. století.
Po bitvě na Bílé hoře byl Bošín jedním z center skrytého setkávání luteránů. Po vydání tolerančního patentu, který zaručoval náboženskou svobodu, tu vznikl samostatný evangelický sbor s provizorní toleranční modlitebnou. V roce 1887 si vybudoval kostel s věží a zvony.
Na přilehlém hřbitově je ve zdi zasazena deska Aleksandra Bethmanna, syna majitele křineckého panství, důstojníka císařského kyrysnického pluku, který 3. července 1866 padl v bitvě u Hradce Králové. Je zde rovněž pochován Richard Fetcher (1851–1926), několikanásobný vítěz Velké pardubické (ve službách knížete Thurn-Taxise v nedaleké Loučeni).
