Hlavní obsah

První vánoční strom stál zřejmě v Rize už v roce 1510

Novinky, Vratislav Konečný

Kolem Vánoc se v mediích vždy připomíná tradice vánočního stromku a různých zvyků. Každoročně se dozvídáme o stromku zavěšeném špicí dolů, zdobeném i nezdobeném. V Rize na náměstí u Domu Černohlavců stojí nenápadný kovový stromek, upomínající na rok 1510, kdy tu obchodníci vztyčili vánoční strom.

Foto: Vratislav Konečný

Bronzový stromek upomínající na rok 1510

Článek

Kovový památník většina návštěvníků hlavního lotyšského města míjí bez povšimnutí, průvodci se věnují okázalejším věcem. 

Hádání o prvenství

Přitom vánoční strom je dlouhodobým předmětem sporu mezi Rigou a Tallinem. Estonci tvrdí, že u nich stál strom o 69 let dříve.

Obě města patřila pod hansu, obchodní sdružení německých kupců. Černohlavci byli jejími členy. V Rize nedávno nádherně zrekonstruovali Dům Černohlavců, jednu je nejhezčích středověkých památek, které byly těžce poničeny v průběhu druhé světové války. Dům zničili v roce 1941 Němci při bombardování města.

Černohlavci bylo pojmenování kupců, členů gildy, podle jejich černých pokrývek hlavy. Gilda bylo společenství kupců a řemeslníků, založené na velmi složitých právních základech. 

Než se kupci dohodli, děti ho ozdobily

Původní strom se vázal v tradicích k pohanskému slunovratu. Byla to jedle, již měli po slavnostním obřadu spálit. Tím by se zahnalo zlo. Jenže strom byl moc vysoký, většina domů v okolí dřevěná, panovaly obavy, že jiskra způsobí nezvladatelný požár. 

Než se prý kupci dohodli na řešení, strom mezitím ozdobily slámou, ovocem a různými tretkami děti. Nakonec se zapálilo i pár svící. To se Rižským zalíbilo. Údajně tím vznikla tradice zdobení vánočních stromků. 

Tallinští tvrdí, že jim patří označení Město vánočních stromků, jenže Riga má argument, že ten jejich byl zdobený. 

Ať je to, jak chce, bronzový stromek byste při návštěvě Rigy neměli minout. 

Ale byla to návaznost na slunovrat, letní i zimní se slaví v Pobaltí ve velkém. 

Zneužití slunovratu

Slunovrat propagovali místo svátků narození Páně i nacisté, pro něž byla církev velkým ideovým protivníkem. V Sudetech už v roce 1938 zakazovali našim dětem slavit Ježíška, prvořadým měl být 21. prosinec. Štědrý den se za 2. světové války měl stát svátkem padlých frontových bojovníků, za něž se měly pálit svíčky. 

Došlo to tak daleko, že světoznámá vánoční píseň Tichá noc dostala slova oslavující Hitlera. Jejich nesmrtelný Vůdce v ní bděl nad Německem. 

Árijci měli ovládnout svět, k čemuž naštěstí nedošlo, bohužel to stále nedochází mnoha jejich pohrobkům. 

Reklama

Výběr článků

Načítám