Článek
Mickiewiczova ulice nesla jméno paní Charlotty Garrigue Masarykové od roku 1923, kdy zemřela, s protektorátní přestávkou, do roku 1949. V tomto domě s pamětní deskou několik let žila. S Masarykem rozhodně neměla bezproblémový život.
Seznámili se na studiích v Lipsku. Uměla česky, měla sociální cítění. V nově vznikající ústavě se zasloužila o všeobecnou rovnoprávnost žen. Již od mládí (nar. 1850 v americkém Brooklynu, rodina byla zámožná) měla občas deprese, ty ale naplno propukly, když zůstala v tehdejším stále ještě Rakousko-Uhersku sama, zatímco její muž s dcerou Olgou po vypuknutí války odešli za hranice. Masaryk byl prohlášen za vlastizrádce, dcera Alice uvězněna, a paní Charlotta zůstala osamocena, i když přátele měla.
Velkou ztrátou byla smrt syna Herberta (1915), který zemřel na tyfus. Nervově se zhroutila, hospitalizovali ji v ústavu na Veleslavíně, odkud se dostala až po příjezdu T. G. Masaryka do vznikajícího Československa. Snažila se udržovat společenský život, ale stále více ji nahrazovala velmi aktivní dcera Alice. Charlotta zemřela, částečně ochrnuta po mozkové mrtvici, 13. května 1923, pochována je vedle TGM v Lánech. V Praze ji připomíná jen tato busta.
Na Moravě v Hutisku-Solanci je pomník, o němž mi následující informaci zaslal místostarosta Petr Maléř z místního úřadu.
Pocta paní Charlottě na Valašsku
Na Zákopčí, v místní části obce Hutiska-Solance, stojí od roku 1926 mohutný skalní monolit s reliéfem Charlotty G. Masarykové, který postavil pokrokový řídící zdejší základní školy Cyril Mach (1888-1945) s dětmi a místními obyvateli. Na přední straně monolitu je vytesán nápis „ženě trpitelce a všem jejím sestrám… to the suffering voumen add all her sisters".
Cyril Mach, který na zdejší škole působil od roku 1920 až do počátků okupace 1939, se zasloužil nejen o prohloubení vzdělanosti v zapadlém koutě Valašska, ale rovněž na základě svých znalostí a známostí s podnikateli a politiky tehdejšího mladého státu, včetně pana prezidenta Masaryka, zabezpečil a zrealizoval postavení nové a moderní školy, která je dodnes dominantou zdejší části obce.
Na budově školy je rovněž umístěna busta tohoto učitele, který padl v květnovém povstání při osvobozování Českého rozhlasu v Praze.
Proč je právě v Hutisku umístěn jediný pomník první dámy, manželky prvního československého prezidenta? Především přátelství C. Macha k rodině T. G. Masaryka a dále pak jako forma poděkování za spolupráci a pomoc nadaci Ch. G. Masarykové, která se rovněž podílela svými finančními prostředky na budování nové školy a na její následné vybavení. Rovněž samotná Ch. G. Masaryková několikrát pobývala v rodině C. Macha v Hutisku-Solanci.