Hlavní obsah

Připomínáme si Svátek Všech svatých a Památku zesnulých - Dušičky. Jak je slavili naši předkové?

Novinky, Hana Jakubčíková Sádlíková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Památka zesnulých či lidově Dušičky, připadající na 2. listopadu, je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé. V tyto dny je zvykem navštívit hřbitov a rodinný hrob, zapálit na něm svíčku, položit květiny nebo věnec a s tichou vzpomínkou se pomodlit.

Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Památka zesnulých, neboli lidově Dušičky, je svátek připadající na 2. listopadu, který se slaví v rámci římskokatolické církve.

Článek

Na den 1. listopadu připadá Svátek Všech svatých (což je vzpomínková slavnost zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti) a den nato 2. listopadu Památka zesnulých – Dušičky, které jsou vzpomínkou na zemřelé, jejichž duše ještě pobývají v očistci. Oba tyto dny vzpomínali pozůstalí na své drahé zemřelé a přátele.

Úctu a vděčnost svým předkům projevovali lidé od nejstarších dob. V počátcích křesťanské církve se zemřelých vzpomínalo v rodinném kruhu. Výroční vzpomínka spojená s veřejnou slavností se objevila až po roce 998 ve francouzském reformním klášteře v Cluny. Od 11. do 13. století se svátek rozšířil do dalších zemí a ve 14. století zdomácněl i v Římě.

Dušičkově rozplakaný den - zvyky a obyčeje

Podle lidové víry vystupují v předvečer Dušiček duše zemřelých z očistce, aby si alespoň jednou v roce odpočinuly od muk, kde v plamenech pykaly za své hříchy. S tím souvisela i řada pověrečných praktik.

Konaly se průvody na hřbitovy, lidé navštěvovali hroby svých drahých zemřelých a přátel, kde očistili okolí hrobu, zdobili je květy, věnci a zapálili svíčku, aby se pak v tichu pomodlili za spásu duší. Modlitba živých prý pomáhala dušičkám očistit jejich hříchy. Proto lampy na hrobech měly být plněny místo olejem máslem, aby si jimi mohly duše zemřelých ošetřit popáleniny, které v očistci utrpěly. Lidé rovněž v tento den kropili mlékem hroby, neboť mléko prý pomáhalo k ochlazení duší. Z těchto důvodů je prý příznivé i to, když na Dušičky je mlha „hustá jako mléko". Říkalo se, že když o Dušičkách prší, duše zemřelých oplakávají své hříchy.

Také se věřilo, že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu. Když se ráno ozvalo zvonění z kostela, musely se dušičky vrátit do očistce.

Na den Svátku Všech svatých se peklo pečivo - housky ve tvaru hnátů, proložených křížem, kterým se říkalo "kosti svatých". Na druhý den se peklo pečivo, kterému se říkalo "dušičky". Bylo to čtyřhranné pečivo, zadělávané mlékem a plněné povidly nebo mákem a tím bývaly obdarováni žebráci a chudí lidé, postávající u kostela či hřbitova.

Že z evropského svátku Dušiček vznikl anglosaský svátek Halloween, ví téměř každý, ale málokdo tuší, že se v minulosti v Čechách slavily Dušičky podobně jako je tomu dnes v USA, tzn. s průvody strašidelných a děsivých masek.

Pranostiky našich babiček napoví

Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.

Když na Vše svaté padá mlha, bude do Adventu bez sněhu.

O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li však s Ondřejem (30. 11.), dobré zimy se nadějem.

Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá nebo padá mlha.

Na Památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.

Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.

Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině (11. 11.) o půlnoci.

(Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje – Vlastimil Vondruška, Velký pranostikon – Zdeněk Vašků)

Reklama

Výběr článků

Načítám