Článek
Blázen, pomatenec, cvok, šílenec - jsou předsudky a mýty neinformované veřejnosti. Přitom se jedná o onemocnění jako každé jiné, které postihuje činnost mozku a s pomocí psychiatra, psychologa a psychoterapeuta lze dosáhnout optimálních výsledků, kdy postižení těmito nemocemi se stávají úspěšnými absolventy VŠ i vynikajícími odborníky.
Tímto uvedením začíná výstava Příběhy šílenství otevřená od 10. do 14. září v prostorách Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Uvádí každoroční akci Týdnů pro duševní zdraví probíhající po celé České republice. Hlavním pořadatelem 23. ročníku v Ústí nad Orlicí je spolek Péče o duševní zdraví - východní Čechy. V Pardubickém kraji pak kulturní a odborné programy probíhající v 10 městech upozorňují veřejnost na problematiku duševních onemocnění.
Akci uvozují dva vyhlášené světové dny. 10. září je Světovým dnem prevence sebevražd. Jsou to právě neléčená duševní onemocnění, která často tímto způsobem končí a ČR je počtem nad průměrem evropských zemí. Ministerstvo zdravotnictví pracuje na Národním plánu prevence sebevražd a přesvědčení lidí, aby se nebáli své potíže přiznat sami sobě a vyhledali pomoc s návodem na možné řešení a místem, kde ji mohou najít. Závěrečným dnem akce je pak 10. říjen, což je Světový den pro duševní zdraví.
Bylo by proto škoda nezajít na výstavu a nenahlédnout do situací s pocity bludů schizofrenie, hrůz depresí, úzkostných stavů a stresu až po hrozbu současné civilizace, Alzheimerovy choroby, která v konečné fázi přináší zejména útrapy milujícímu okolí.
Na jednotlivých panelech jsou uvedeny nejčastější duševní poruchy s popisem jejich projevu a příběhu lidí, kteří našli odvahu podstoupit léčbu s nadějí na zotavení a umožnění plnohodnotného života. Mezi nimi se pak nacházejí absolventi VŠ, pracovníci všech profesí, odborníci prestižních zaměstnání a členové spokojených rodin.
Důležitost včasné léčby dokládá skutečnost, že 70 procent onemocnění projevujících se v dospělosti má své počátky již v době dětství a dospívání. U téměř 80 procent osob, které v tomto období vyhledají pomoc, dochází k významnému zlepšení a uplatnění ve společnosti. Je proto i na veřejnosti, aby si všímala nezvyklých projevů lidí ve svém okolí.
Cílem akcí Spolku péče o duševní zdraví je proto odstranění důvodu veřejnosti pro společenské odmítání a izolaci duševně nemocných a naopak přispění k pomoci jejich pracovní seberealizace.
