Hlavní obsah

Přestěhování mosteckého kostela byl technický zázrak, který ohromil svět

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

Sopečný popel a láva se mnohokrát vylily z Doupovského stratovulkánu do prohlubně Mostecké kotliny. Bylo to v době, kdy se formovalo Středohoří, ty nádherné kopce v předhůří Krušných hor táhnoucí se k horám Lužickým.

Foto: Vratislav Konečný

Kostel přemístěný o 840 metrů!

Článek

Na popel se naplavovalo rostlinstvo, které po stovky tisíc let překryto písečnými vrstvami začalo tlít bez přítomnosti kyslíku.

Až s příchodem průmyslu

Rodilo se uhlí. A uhlí se pro lidstvo stalo před zhruba třemi stovkami let zajímavým artiklem. Zhruba před 80 lety už se stalo „černým zlatem", jeho těžba proměnila zásadně krajinný ráz.

Na Mostecku se začalo těžit povrchově, o to více tu krajina ustupovala požadavkům průmyslu. Mostecko je místem, kde se pro místní potřeby kutalo již kolem roku 1400. Pod horami bylo založeno několik měst, i hradišť, oblast měla strategický význam. Ale uhlí se před průmyslovou revolucí nemělo ve větší míře kde využít. Vše přišlo až s rozvojem techniky, a také železnice.

Město Most / Brüx, bylo založeno pod vrchem Hněvínem, na němž stojí replika starověkého hradu. Most přes Bílinu dal název města. Lokace musela mít i kostel, děkanský Nanebevzetí Panny Marie je příkladem nádherné gotické stavby. Po válce byly doly zestátněny, těžba se rozvíjela stále víc.

Kostel zachránili

V 60. a 70. letech padaly obce před korečkovými rypadly jako na běžícím pásu. Uhlí bylo pro vysoce energeticky náročný průmysl strategickou surovinou. Mizel i starý Most, v jeho ulicích se před odstřely natáčely válečné filmy, tady se mohli filmaři vyřádit naplno.

Rozhodnutí o likvidaci starého královské města Mostu padlo v roce 1964, zároveň se ale rozhodlo zachování kostela. Dokonce padla úvaha, že se ponechá na místě, na ostrůvku s výhrabem okolo. Nakonec došlo na přemístění. Z kostela vše vynesli, objekt stáhli ocelovou konstrukcí, Škodovka dodala 53 transportních pásů o nosnosti 500 tun. Kostel se dal do pohybu 30. září 1975, akci skončili 27. října.

Zezadu tlačen, zpředu brzděn se posunoval průměrnou rychlostí 2,16 centimetru za minutu. Pak ho posadili na nové základy. Restaurátorské práce probíhaly až do roku 1988.

Oblast byla pokryta vrstvou popílku z uhelných elektráren, Bílina mrtvou stokou, když se v roce 1975 začal technický zázrak, který nemá na světě obdoby. V ateistické zemi došlo ojedinělé záchraně církevní památky, věže zbavený kostel byl po kolejích přesunut bez vážnějšího poškození o 841,1 metrů dál.

Běžte se podívat, jakou nádheru se podařilo ve městě, které magister Kelley odsoudil k propadnutí do země, zachránit.

Ojedinělá výzdoba

Kostel stojí na místě staršího, zničeného požárem. Stavba začala v roce 1517 a skončila na začátku 17. století. Klenutí lodi, její žebroví i výzdoba jsou skvostné, nejhezčí je emporový ochoz, pás maleb po obvodu lodi, mimořádné dílo. Najdete zde troje funkční varhany, obrovský, sedmnáct metrů vysoký oltář s nadživotními sochami svatých od tyrolského sochaře Edera.

Po ochozu se můžete projít, uvidíte tu velmi pěkné vitráže, a hlavně je působivý pohled do kostelní lodi. Provázel mě mladík, který měl historii v malíku, chvílemi jsem si připadal jako na hodině dějepisu a čekal, jak oznámkuje mou odpověď.

Reklama

Výběr článků

Načítám