Hlavní obsah

Přednáškou Ostrovy nové divočiny v kulturní krajině byla zahájena Akademie volného času

Novinky, Stanislava Dvořáková

Ve čtvrtek 17. ledna byl v Městské knihovně v Ústí nad Orlicí zahájen 9. ročník Akademie volného času, který v lekcích přináší účastníkům poznatky z historie i kulturního dění v Orlickoústeckém regionu a blízkém okolí.

Foto: Stanislava Dvořáková

Prof.RNDr.Pavel Kovář,CSc., profesor geobotaniky Univerzity Karlovy, představil příběhy spolupráce přírody na obnově post-průmyslových areálů.

Článek

Devátý ročník Akademie volného času byl zahájen přednáškou geobotanika (vegetační a krajinný ekolog) Prof. RNDr. Pavla Kováře, CSc., ústeckého rodáka, který od roku 1990 přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vzhledem k prožitému dětství v Ústí nad Orlicí přenáší do svých přednášek změny přírody i týkající se tohoto regionu. Dokladem je publikace vědecké práce ekologické obnovy kulturní krajiny.

Tentokrát své poznatky přinesl posluchačům Akademie volného času, kdy tématem byly ostrovy nové divočiny, které představují odkaliště a úložiště popílku, která jsou neodmyslitelným průvodcem téměř každé uhelné elektrárny či teplárny a staly se tak nedílnou součástí kulturní krajiny.

Dvě velká popílková odkaliště se nachází ve východních Čechách u elektráren v Chvaleticích a v Opatovicích v Pardubickém kraji, přibližně 20 kilometrů východně od Pardubic. Leží v průmyslové a zemědělské lokalitě mezi řekou Labe u tepelné elektrárny Chvaletice. Toto zdevastované území vzhledem k vysoké prašnosti je nebezpečím pro životní prostředí, má však i pozitivní dopad.

Se svými studenty se Pavel Kovář zaměřil na průzkum přeměny tohoto prostředí a zjistil, že odkaliště se stala útočištěm vymírajících druhů hmyzu. V těchto místech, která jemným popílkem nahrazují písková území vhodná pro hmyz, našlo útočiště na 72 ohrožených druhů, z nichž čtyři druhy byly považovány za vyhynulé. Významným činitelem jsou pak zejména mravenci, kteří svým působením přispívají k přenosu semenáčků rostlin, a tak diverzitou rostlin dochází k postupnému zalesňování křovinami, břízami a topoly, bez přičinění lidského faktoru.

Při těchto podrobných informacích lektor na videosnímcích přiblížil dosavadní biologický vývoj odkališť. Na recyklaci odkaliště Chvaletice-Trnávka byl představen charakter formy ložisek, historie těžby, environmentální charakter lokality i dosavadní biologický vývoj, asanace a rekultivace těchto území.

V současné době se zájem a průzkum těžařů soustřeďuje na získání možnosti těžby z bývalých hornických odkališť recyklované hlušiny, která je bohatá na mangan.

Reklama

Výběr článků

Načítám