Článek
Závěrečný čtvrtý díl kurzu lidové architektury byl věnován nevýrobním technický objektům přispívajícím k dopravě, výrobě i uchování základních potřeb obživy obyvatelstva.
Lektor Radim Urbánek přednášku, především zaměřenou na situaci ve východních Čechách, doplnil řadou fotografií uváděných objektů včetně těch, které se dochovaly do dnešní doby.
Vzpomínkou mimo nepočetných vesnických cest jsou zpevněné silnice s terénními úpravami, lemované stromy, které v dřívější době patřily mezi ovocné, ať jabloně hrušky, třešně a švestky či blumy. Kolem vodních ploch byly vedeny na náspech. Ukázkou pak byly současné milníky a hraniční patníky.
Dalším příkladem dopravních cest bylo překlenutí vodních toků, ať lávkami, mosty či propustmi. Na fotografii byl ukázán jeden ze starých způsobů v podobě brodu, který však včetně lehkých lávek neodolával povodním. Důkladnější stavby byly kryté lávky a mosty, které se vyskytovaly ve východních Čechách na Náchodsku. Praktičtější byly stavby tunelového typu menší než 2 metry, tzv. propusti, které sloužily k vedení vody pod úrovní cesty.
Důležitou životní potřebou byla voda. Ta byla získávána z přírodních pramenů studánek, případně upravovaných a sváděných do studní, později do kamenných kašen. Pomocníky se stávají čerpadla ať pístová, tak i větrná. Zároveň dochází k rozvoji na různé technické úrovni tzv. pradel a máchadel. Ukázka typu starého máchadla je v Ústí nad Orlicí pod Kubincovým kopcem.
Na Tiché Orlici dochází k budování odpadních kanálů (u Chocně se významně osvědčil jako opatření proti povodni) a dále zavlažovacích kanálů.
Dvacátá až třicátá léta 19. století si vynutila řešení pohonu větších strojů, na který lidská sila nestačila. Řešením k hnaní jednoduchých strojů byl žentour, jehož principem byl převod síly zvířat na točivý moment na řemenici, kde koně nebo krávy chodí po obvodu kružnice. Pokud nebylo rozšířeno užití parního stroje, bylo toto historické zařízení jedinou pomůckou, kterou mohly být uváděny v činnost větší zemědělské stroje.
Dalším pomocníkem byl haltýř, což je drobná stavba určená ke chlazení potravin, jakási historická obdoba ledničky. Stavěly se nejčastěji ze dřeva, existovaly ale i zděné či kamenné, případně kombinované. Získávání potřebného ledu na chlazení byla velmi těžká a nebezpečná práce. V okolí byl například led sekán a odvážen z rybníka u České Třebové.
Historickým objektem je také stará hasičská zbrojnice, která vznikla nejpozději do 30. let 19. století a nachází se v západní části návsi obce Vraclav. Je to obdélná stavba s neomítaným kamenným zdivem bez oken, pouze do návsi vedou velká dřevěná vrata. Polovalbová střecha je pokryta pálenými taškami bobrovkami. Od roku 2003 je vedena jako kulturní památka.
K výstražným upozorněním pak patřily další zajímavé historické objekty, a to zvoničky i velké zvonice dřevěné, zděné i kamenné. I když byly stavěny k sakrálním účelům, měly i informační charakter.
Nejmladší stavbou pak byla ukázka patrové budovy sýpky v Perné u Brandýsa nad Orlicí.
