Článek
Lesoparkový areál Ďáblického a Čimického háje s turistickými i a povětšinou i cyklistickými stezkami navazuje na Přírodní park Drahaň - Troja. K stanici metra Ládví je to zhruba jeden kilometr. Centrálním bodem je návrší Na vyhlídce (328 m. n. m.) s dvoukopulovou hvězdárnou, zbudoval ji Astronomický kroužek v letech 1955-1961 v Akci Z.
V roce 1952 se v Ďáblicích konala přednáška o vesmíru, pár nadšenců se poté sešlo s nápadem, že vybudují svépomocně hvězdárnu. Na stavbu použili zbylé panely z prvního pražského paneláku, který stojí v ulici U Prefy. Kopuli osadili dalekohledem, jenž měl být původně instalován na Petříně.
Ostrůvek v rozbouřeném moři
Rozloha lesoparku je 62 hektary, darovací listinou od královny Konstancie Uherské vrch a přilehlé polnosti získal do držení Rytířský řád Křížovníci s červenou hvězdou. Znovu potvrzena Karlem IV. byla roku 1320. Z lesa museli poddaní odvádět berni určenou dávku dřeva.
Uměle zalesňovat se vrch začal v 18. století, kromě jehličnanů vysazovali habr a buk s dubem. Aby k nim nemohl dobytek, byly kopány příkopy. U dětského hřiště na návrší najdete i půvabné jezírko. Další je nedaleko hvězdárny.
Buližníkové skály na vrcholu jsou částečně odtěženy bývalými lomy. Hornina se používala ke stavebním účelům. V šeru dávných věků (asi před 98 miliony lety) byly skály ostrovem v moři, které na ně zřejmě značně intenzivně naráželo. Geologové jsou si tím jisti, našli zde schránky zkamenělých dírkovců, prý je to součást pravěkého planktonu, asi je to významné. Rozhodně významnější je, že se tu vyskytoval člověk paleolitický a neolitický.
Čertovská Lada, nebo kněžské nařízení?
Vrch byl osidlován stále, v pohanských dobách tu prý stála svatyně bohyně Lady, odtud mohlo pocházet ono Ládví. A co bylo pohanské, to bylo i ďábelské.
Také by to mohlo být podle nařízení papežského nuncia ze 13. století, v němž se praví, že osadníci mají za povinnost pochovávat zesnulé na řádných hřbitovech u kostelů, a nikoli na „ladech“ u svých předků. A proč Ďáblice, německy Taufelstadt, když se původně lokalita jmenovala Davlice?
Vysvětlení jsem našel u spisovatelky Popelky Biliánové: „Ďáblice jmenovaly se prý za stara Davlice. Obojí jméno ukazuje na ženskou podstatu a odvozeninu od jména děvy — Davlice = Děvice — jako naproti za Vltavou Dejvice. A že Ďáblice? Nedivno — doba křestanská všecko, což pohanské bylo — přisuzovala čertu: rokle, skály, kameny atd. Ďáblice bylo Děvicím příbuznější nežli Čertice — zůstaly Ďáblice i osadě asi kněžek bohyně Lady, které zde měly své sídlo. Však Šárka — také sídlo kdysi kněžek pohanských — nemá jméno také o nic krásnější: šarkán jest ve staroslovančině drak a Šárka jest tudíž — dračice. Do takového světla postavila staré, pohanské náboženství nová víra křesťanská…“
Víte, že Praha má 11 lesoparků?
