Článek
Staroměstské náměstí v Praze patří k nejstarším a nejvýznamnějším náměstím historické Prahy a odedávna bývalo tržištěm na křižovatce evropských obchodních cest.
Vznik Staroměstské radnice byl dán privilegiem krále Jana Lucemburského z 18. září 1338, kterým bylo pražským měšťanům umožněno zřídit sídlo městské samosprávy. V roce 1338 obec zakoupila raně gotický dům od Wolflina z Kamene a přizpůsobila ho svým potřebám. Měšťané přistavěli 2. patro, po roce 1360 byla radnice rozšířena o nový trakt západním směrem.
Ve 2. patře nového traktu byla zřízena radní síň. A protože zde zasedal i soud, na radnici bylo i vězení a také kaple. V roce 1364 přibyla věž, roku 1381 byla dokončena kaple, opatřena bohatě goticky členěným arkýřovým závěrem. Již ve 14. století byl v patře věže zřízen orloj s astronomickými hodinami, kalendářní deskou a průvodem apoštolů.
První písemná zmínka o pražském orloji pochází z 14. října 1410. Podlé této písemnosti orloj sestavil hodinář Mikuláš z Kadaně, který jej vytvořil za pomoci výpočtů matematika a astronoma Jana Šindela.
Podle Jiráskovy pověsti sestrojil orloj mistr Hanuš. Poté ho nechali pražští radní oslepit, aby nemohl vyrobit jeho kopii. Za to se mistr Hanuš pomstil tak, že orloj zastavil. Orloj se ve skutečnosti zastavil, a tehdy dokonce hrozilo, že bude odstraněn. Až pražský hodinář Ludvík Hainz mechanismus dokázal opravit a stal se jeho správcem.
Orloj má tři části: Každou celou hodinu od 9 do 23 hodin se ve dvou okénkách objevuje 12 apoštolů. V levém okně se jako první objevuje sv. Petr s klíčem, sv. Matěj se sekerou, sv. Jan s kalichem, sv. Ondřej s křížem ve tvaru X, sv. Filip s křížem, sv. Jakub s valchou, a v pravém okně sv. Pavel s knihou, sv. Tomáš s kopím, sv. Šimon s pilou, sv. Tadeáš s deskami, sv. Bartoloměj s kůží, sv. Barnabáš se svitkem.
S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figurky orloje. Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů. Kývá na Turka – alegorie Rozkoše, který kroucením hlavy odmítá, Lakomec – alegorie Lakomství – pokyvuje hlavou s měšcem v rukou a hrozí holí a Marnivec – alegorie Marnivosti – se shlíží v zrcadle. Kohout zakokrhá – probouzí k další hodině života a hodiny na věži začnou odbíjet.
Na úrovni kalendářní desky jsou usazeny dřevěné sošky nazvané Filosof – alegorie Filosofie – s brkem, Hvězdář – alegorie Astronomie – s dalekohledem, Kronikář – alegorie Rétoriky – s knihou a Archanděl Michael s plamenným mečem.
Orloj je rozdělen na kalendář se zvěrokruhem a hodiny. Kalendářní desku s alegoriemi měsíců vytvořil roku 1865 Josef Mánes.
Prague City Tourism zve na 4. ročník oslav 680. výročí založení Staroměstské radnice v Praze ve dnech 13. – 18. září. Součástí programu budou prohlídky, tematické přednášky, hudební vystoupení i speciální akce.