Článek
Ani letos tomu nebylo jinak. Tentokrát padla volba pracovnic městského kulturního střediska na kapelu, která brázdí československou a českou hudební scénu již úctyhodných bezmála šest desetiletí. Přestože se složení skupiny během tak dlouhé doby mnohokrát změnilo, její osobitý zvuk a také rozsáhlý originální repertoár jsou naprosto jedinečné a nezaměnitelné.
A i pro to má kapela Spirituál kvintet stále co nabídnout a mezi posluchači lze stále nalézt dostatek jejích fanoušků. Ve středu 5. prosince v podvečer se jich v habartovském kinosále sešlo odhadem něco přes dvě stě, a tak hlediště bylo zaplněno asi ze tří čtvrtin.
Aktuálně sedmičlennému uskupení stojí v čele kapelník Jiří Tichota, který se divákům stal i hlavním průvodcem celého báječného a pohodového večera. Jeho do značné míry úsporný, ale nesmírně zasvěcený a sdělný styl průvodního slova musí každého posluchače chytnout za srdíčko. A tak se stalo i v Habartově. Po celý bezmála stominutový program byste v sále nenašli snad nikoho, kdo by se neusmíval, nepobrukoval si melodie znějící z pódia či si jen tak nepodupával do rytmu.
I když tentokrát, až na několik málo výjimek, nezazněly ony největší hity kapely, každá byť neznámá skladba si diváky dokázala jednoznačně získat. Ať již to bylo famózním hudebním doprovodem či bezchybným souzněním několika hlasů. Každá píseň byla jiná a jinak krásná. Leitmotivem celého vánočního hudebního setkání byl jak jinak nežli biblický příběh narození Ježíše Krista. Různorodost a pestrost vystoupení však zaručoval původ jednotlivých skladeb, mezi kterými se našly kousky africké, americké, italské a nechyběly samozřejmě i ty české a staročeské.
V některých skladbách si umělci vyžádali i pěveckou součinnost od publika, které se nenechalo příliš pobízet, a v několika písních si tak diváci rádi zazpívali spolu se Spirituálem. Pauzy mezi písničkami vyplňoval dlouhý potlesk, již zmiňované průvodní slovo Jiřího Tichoty nebo sem tam i naprosto nevtíravý, jemný a inteligentní humor v podobě vtipných narážek, kterými se členové kapely vzájemně častovali.
Ke skvělému hudebnímu zážitku přispělo nejen neoddiskutovatelné hudební a pěvecké umění sedmičky aktérů, ale i naprosto vyladěné a vychytané nazvučení, které mistrovsky podtrhovalo obojí výše uvedené. Zkrátka ani sebevětší škarohlíd by tento večer nenašel nic, co by mohlo nevšední sváteční kulturní zážitek znehodnotit.
A tak není divu, že si diváci v závěru vytleskali i nějaký ten přídavek a po definitivním konci odcházeli zcela určitě v lepší náladě a pohodě, než s jakou před dvěma hodinami do sálu přicházeli. Vánoční koncert v Habartově si opět zaslouží to nejvyšší možné hodnocení. I díky němu je tak pro nemálo lidiček adventní čas zase o něco hezčí - a tak by to asi mělo být.
