Hlavní obsah

Poslední ručně stavěná kamenná hráz v Čechách je v Pastvinách

Novinky, Jiří Cysař

V podhůří Orlických hor nedaleko Letohradu a Žamberku se nalézá unikátní vodní dílo. Jedná se o poslední ručně stavěnou kamennou hráz v Čechách. Postavená byla v letech 1933 – 1938 a to výhradně českými dělníky a staviteli a z českých materiálů.

Foto: Jiří Cysař

Pastviny hráz

Článek

Zmíněné informace a spoustu dalších jsme se dozvěděli při prohlídce přehradní hráze s elektrárnou od průvodkyně, pracovnice hráze Evy Dvořákové. Na prohlídku se totiž musí objednat telefonicky skupina nejméně deseti lidí a musí být k dispozici průvodce.

Přehrada byla budována v letech 1933–1938 a původně měla fungovat jako elektrárna přečerpávací. V zatopené oblasti muselo být zbouráno 74 domů (obytné domy, obchody, škola atd.). Přehradní jezero je zhruba 7 km dlouhé s plochou 110 ha.

Přehradní hráz s hydroelektrárnou má výšku 43 m a délku 193 m. Z hráze je krásný pohled na vyrovnávací nádrž Nekoř a na přehradní vodní plochu. Přes přehradu vede silnice Vamberk – Králíky.

Prohlídka začala u informační cedule, kde jsme se dozvěděli všechny výše uvedené parametry a také další informace. Např. že dolní vyrovnávací nádrž udržuje pravidelný odtok do řeky do Orlice 1,2 metru krychlového za sekundu a jaký objem vody přehrada zadrží v případě povodní. Poté jsme se vydali po přehradní hrázi na prohlídku - nejdříve horní části přímo na hrázi. Zde jsou ovládací mechanismy na výpustě vody. A poté po mnoha schodech až přímo pod hráz k elektrárně a vstupu do hráze.

Více než čtyřicet metrů kamene nad námi a za ním vody vyvolává poměrně zajímavý pocit, zvláště když vidíte, jak odkapávají průsakové vody z hráze do kanálku před vámi. Leč naše obavy byly rozptýleny, jelikož se jedná o nejtěsnější hráz u nás, jak nám průvodkyně sdělila.

Před námi se otevřely plechové masivní dveře - vstoupili jsme do chodby přímo v hrázi přehrady. Chodba s vlhkostí na povrchu kamenů a všude přítomný chlad na nás působil zvláštním pocitem. Zde jsou umístěna měřící zařízení, jež sledují průsaky a pohyby hráze a v případě jakékoliv odchylky ostraha hráze učiní potřebné opatření.

I zde jsme se dozvěděli zajímavosti o nutných úpravách hráze při stavbě. Celá hráz stojí na pevné skále, a jelikož zde byla skála drolivá, museli stavitelé celou část odtěžit a nahradit speciálním betonem.

Opouštíme chodbu - poslední částí prohlídky je samotná elektrárna s Francisovou turbínou, která byla uvedena do provozu v roce 1933. Původně byla vybudována jako přečerpávací, v době dostavby byla největší elektrárnou svého druhu a první elektrárna v ČSR bez stavby strojovny, soustrojí bylo venku, naposledy byla v čerpadlovém provozu 9. 3. 1964. V roce 2000 proběhla modernizace elektrárny.

Reklama

Výběr článků

Načítám