Hlavní obsah

Pohádkový zámek Mošna patří mezi deset nejhezčích v Evropě. Víte, kde jej hledat?

Novinky, Jana Vančatová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Zámek Mošna (Moszna) ležící nedaleko české hranice u Opolí (Opole), byl magazínem National Geographic vybrán do desítky nejhezčích evropských zámků. V tomto žebříčku obsadil čtvrtou pozici. I v polských průvodcích je řazen mezi deset nejvýznamnějších turistických cílů, které byste neměli opomenout.

Foto: Jana Vančatová

Mošna je krásná v jakémkoliv ročním období

Článek

I přesto, že Mošnu naleznete nedaleko česko-polské hranice na Opavsku, není u nás příliš známá; a to i přesto, že se jedná o jeden z největších zámků celého Slezska. Jeho návštěvu mohu jen doporučit.

Z dostupných fotografií si sice budete moci udělat hrubou představu o slohu, ve kterém je zámek postaven, ale skutečnost předčí vaše očekávání. Předlohou pro stavbu zámku snad prý byl německý Neuschwanstein nebo zámek, který má v logu pohádkové studio Walta Disneye. Díky tomu si Mošna také vysloužila pověst kýče a přezdívku „polský Disneyland“. Ale věřte, že zámek zde stál mnohem dříve, než v roce 1923 v Kalifornii toto filmové studio vůbec vzniklo.

Pohádkový zámek obklopený rozlehlými zahradami a parkem (250 hektarů) byl sídlem německé rodiny Thiele-Wincklerů, která jej vlastnila až do roku 1945. Začátky stavby se datují do poloviny 17. století.

V paláci se nachází celkem 365 místností, má 99 věží (prý podle počtu obcí, které k panství Wincklerů patřily), jeho rozloha činí 7000 metrů čtverečních. Navazuje na anglické zámky z alžbětinského období ve stylu eklektismu (mísení různých již existujících slohů), postaven byl do tvaru písmene U.

Centrální barokní část je nejstarší – z 18. století, obě boční křídla vybíhající hluboko do parku vznikla později, až po devastujícím požáru v roce 1896.  Východní křídlo se spoustou věží a věžiček a střechami ve tvaru jehlanů vzniklo na počátku 20. století v neogotickém slohu, západní křídlo o něco později, v novorenesančním slohu. V této části zámku se také nachází kaple, nyní využívaná jako koncertní síň.

Velkolepé sídlo se od ostatních zámků liší nejen svou architekturou, ale kromě turistického, i svým dalším využitím, které se řídí heslem: „Musica, Ars et Natura etiam Medicina est“ („Hudba, umění a příroda jsou dobrou medicínou“). V jednom ze zámeckých křídel se totiž nachází Centrum pro léčbu neuróz; lékařská instituce, která se zabývá terapií a prevencí nervových a psychosomatických nemocí.

Nejen krásné prostory zámku, ale také rozsáhlý parkový areál, stáje zaměřující se na chov polokrevníků, chovná stanice Polského mysliveckého svazu, bohatý kulturní, umělecký i vědecký život – to vše přispívá k léčbě problémů a poruch, které dnes sužují nemalou část populace.

Další část zámku slouží jako hotel s restaurací, projít si můžete i malý prohlídkový okruh. Interiéry nejsou příliš bohatě zařízené, zámek po válce obývala sovětská armáda. Působivá je vstupní hala s bohatou řezbářskou výzdobou sloužící jako kavárna, vystoupat lze i na dvě nejvyšší věže.  

Před procházkou obrovským parkem protkaným lipovými a dubovými alejemi, kanály s můstky a fontánami si povšimněte i zajímavých soch, které dokumentují například i řemesla dříve provozovaná na celém panství.

Mošna je přístupná celoročně, budete-li se tedy nacházet v její blízkosti, určitě si nenechte její návštěvu ujít.     

Reklama

Výběr článků

Načítám