Hlavní obsah
Foto: Staré hrady

Pohádkový hrad a zámek Staré Hrady zve na Slavnosti čokolády

Slavnosti čokolád mnoha druhů, chutí, barev a vůní vypuknou na nádvoří Hradu a zámku Staré Hrady v sobotu 14. května. Provázet je bude čokoládový jarmark se spoustou čokoládových pochoutek, velké rytířské turnaje o pohádkový poklad a ruku princezny Laskonky i pasování ochránců starohradských pohádek.

Foto: Staré hrady
Pohádkový hrad a zámek Staré Hrady zve na Slavnosti čokolády

Chuť čokolády znali lidé před více než 3000 lety. Čokoládová historie začíná v době, kdy indiáni kmene Olméků pěstovali v deštných pralesích Mexika kakaovníky.

Po zániku jejich říše se na tomto území usadili Mayové, kteří první uvařili hořkou tekutinu z kakaových bobů (ve 4. století n. l.). Mayská pověst praví, že lesní mravenci přinesli indiánům kakaové boby z chrámu bohů a naučili je boby pražit, mlít a míchat s medem a kukuřičnou moukou.

Po pádu mayské civilizace kolem roku 900 n. l. objevují kakaové boby Aztékové. Aztékové používali boby jako nápoj, k náboženským obřadům i jako platidlo. Za 100 bobů bylo možno koupit krocana, za 30 bobů králíka, velké rajče stálo 1 bob a ryba 3 boby.

Evropané se poprvé  setkali s kakaovými boby více než před 500 lety. Když na své čtvrté výpravě roku 1502 přistává Kryštof Kolumbus na ostrově Guanaja, dostává od domorodců dárek - kakaové boby.

Po porážce Aztéků, asi o 20 let později, Hernán Cortéz poznal cenu kakaa. V aztécké pokladnici našel 25 tisíc metrických centů bobů, které do ní byly odváděny ve formě daní. Cortéz viděl, že peníze vlastně rostou na stromě a že je možné je pěstovat. A proto nařídil zakládat plantáže kakaovníku.

Kakaové boby Cortéz představil královně Isabele a králi Ferdinandovi v roce 1528 tak, že přidal do napěněné hmoty vanilku a cukr. Takto připravený nápoj si získával oblibu na celém španělském dvoře. V roce 1615 si španělská princezna Anna vzala francouzského krále Ludvíka VII. a zavedla pití čokolády i na francouzském dvoře. Nakonec prodal španělský král Filip V. monopol na prodej kakaa do všech zemí jedné společnosti, kterou k tomuto účelu zřídil.

Pití čokolády se rozšířilo i do dalších evropských zemí a obliba čokolády stoupala. Kakaové boby byly ale velmi drahé a tak si pití čokolády mohla dovolit pouze šlechta.

To se změnilo až v  19. století, když technické vynálezy umožnily hromadnou výrobu. Základ pro výrobu čokolády položil holandský lékárník Conrad van Houten, který lisem oddělil kakaové máslo z kakaové hmoty (v roce 1828). Díky tomuto vynálezu se mohla čokoláda vyrábět v pevné formě. Švýcar Daniel Peter vyvinul první mléčnou čokoládu (v roce 1875), když do čokolády jako první použil sušené mléko, čímž dal základ proslulé švýcarské čokoládě (vynález Švýcara Henryho Nestlé).

Čokoláda je dodnes součástí nejrůznějších druhů sladkostí a patří bezesporu k nejpopulárnějším pochutinám na světě.

Na nádvoří Hradu a zámku Staré Hrady vypuknou v sobotu 14. května od 10. hodin opravdové pohádkové slavnosti - velké Slavnosti čokolády. Slavnosti čokolád mnoha druhů, chutí, barev a vůní, horkých i studených nabídnou spoustu čokoládových pochoutek a čokopřekvapení na čokoládovém jarmarku. Provázet je budou velké rytířské turnaje o pohádkový poklad a ruku princezny Laskonky i pasování ochránců starohradských pohádek, šermířské souboje, soutěže a hry pro celou rodinu.  Partnerem akce je CARLA - český výrobce čokolády.   

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků