Článek
Dokončení stavby kostela byla pro obec vždy mimořádná událost. Kostel musel být slavnostním způsobem předán církvi, která se starala o jeho provoz a údržbu. Posvěcením (v latině consacratio) se převedl z oblasti profánní do oblasti sakrální (Boží) tak, že byl natrvalo určen službě Bohu. V den posvěcení kostela se každoročně konala vzpomínková slavnost - posvícení.
Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela. Na posvícení byly napečeny posvícenské koláče a místní speciality, konaly se průvody s maskami a taneční zábavy. V některých regionech slavnosti provázely hody, při kterých byl zabit beran, husa nebo kohout.
Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Oslavy třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla tzv. Havelské posvícení nebo také císařské posvícení nařídil císař Josef II. (roku 1786), aby sjednotil dny volna.
Dnes se v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela, drží toto tzv. císařské posvícení. Při vzniku republiky v roce 1918 ožila tradice svatováclavská, proto v některých vsích zavedli hody svatováclavské.
Na Vepřové hody aneb Pohádkové posvícení zve hrad a zámek Staré Hrady malé i velké v sobotu 15. října (od 10 do 18 hodin).
Tradiční lidovou veselici s domácí zabijačkou, gulášem, jitrničkami, jelítky, slivovicí a posvícenskými koláčky zpestří rytířské turnaje o největší jelito a pohádková překvapení pro děti i dospělé při návštěvě třech prohlídkových okruhů, při kterých vás krásná princezna, veselá čarodějnice nebo opravdový čaroděj či rytíř zavedou do pohádek čaroděje Archibalda I.