Článek
Každý, kdo poprvé přijíždí do Jetřichovic od Srbské Kamenice, je ohromen výhledem na panorama Jetřichovických skal. Pískovcové útvary prudce se zvedající na severním okraji obce vystupují obnažené z okolních lesů, mohutné masívy pískovcových skal a věží oddělují hluboké rokle.
Při ještě větším přiblížení se ke skalním stěnám zjistíte, že na nejdominantnějších třech útvarech se nacházejí vyhlídky, co více, dokonce i malé altány.
V první polovině 19. století rozsáhlé území dnešního Národního parku Českého Švýcarsko patřilo Kinským, kteří byli velkými nadšenci vzmáhajícího se turistického hnutí; po vzoru Saského Švýcarska začali i oni zpřístupňovat hluboké lesy a skalní útvary. K několika vrcholkům obklopujícím Jetřichovice nechali vybudovat schody, lávky, upravili k nim cesty, na třech z nich vystavěli dřevěné vyhlídkové altány pojmenované podle členů rodiny, některé z nich dokonce zdolali jako první turisté.
Nejvýraznějšími jetřichovickými dominantami jsou Mariina vyhlídka (428 m n. m.), Vilemínina stěna (439 m n. m.) a Rudolfův kámen (484 m n. m.). Ze všech se otevírají úžasné výhledy do širokého okolí.
Původně tyto přístřešky poskytovaly skromné útulky pro znavené turisty, kteří si mohli klíče zapůjčit od místního revírníka před výstupem. Zároveň také sloužily pro panské lesníky jako požární hlásky. Zalesněné panství Kinských bylo velmi rozsáhlé, a tak není divu, že úsilí ochrany lesů věnovali velkou pozornost.
Několikrát altány poškodily silné bouře, Kinští je však následně vždy obnovili. V současné době dřevěné útulky naleznete již jen dva – na vrcholku Mariiny skály a Rudolfova kamene. Z altánu na skalnatém vrcholku Velkého Ostrého je krásný panoramatický výhled, dnes mu ale nikdo neřekne jinak, než Mariina skála; přejmenována byla podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud jejího manžela Ferdinanda.
Je ironií osudu, že původní podoba malé dřevěné stavby, která sloužila i jako požární hláska, v roce 2005 vinou neukázněných turistů, kteří zde chtěli strávit romantickou noc při svíčkách, lehla popelem. Vrcholek však byl brzo osazen kopií altánu znovu.
Bohužel lesy pod Jetřichovickými skálami postihla ještě daleko větší pohroma v červenci roku 2006. Opět neukázněností turistů vznikl požár, který pohltil téměř 18 hektarů porostu; až po týdnu se jej podařilo uhasit. Ohořelé kmeny stromů dodnes jako memento můžete vidět při výstupu k vyhlídkám, po více než deseti letech však již opět začíná pod nimi vzrůstat nová vegetace.
Po trojici vyhlídek vede osmikilometrová naučná stezka z Jetřichovic do Vysoké Lípy. Vznikla v roce 1985, koncem roku 2011 byla obnovena a doplněna o nové informace; stezka netvoří okruh, vrátit zpět se lze autobusovou linkou. Trasa je poměrně fyzicky náročná, není vhodná pro rodiny s malými dětmi nebo kočárky. Za vynaloženou námahu však budete bohatě odměněni velkolepými výhledy.
