Plzeň se pyšní unikátní výstavou, nechybí díla významných malířských veličin

V úterý 29. ledna proběhla vernisáž výstavy Palmy na Vltavě – Primitivismus, mimoevropské kultury a české výtvarné umění 1850-1950, která vskutku jedinečným a poutavým způsobem mapuje vliv původních kultur Ameriky, Afriky a Oceánie na české výtvarné umění.

„V nejširším slova smyslu postihuje primitivismus vztah k formám a kulturám, chápaným z pohledu evropské civilizace určité doby jako primitivní, a to jak v záporném, tak kladném smyslu. Vedle přímé umělecké inspirace představuje obecnější způsob pohledu na cizokrajná teritoria, jejich vývoj, obyvatele a artefakty. Není pouhou estetickou kategorií, ale diskurzem – promluvou o politických, sociálních a morálních aspektech mimoevropských a zpětně i evropských kultur," uvedl autor výstavy Tomáš Winter v publikaci Palmy na Vltavě.

A že nejde o žádnou bezvýznamnou výstavu, dokazuje nejen množství výtvarných děl a artefaktů, které se podařilo Tomáši Winterovi pro tyto účely zajistit a shromáždit, ale především to, jaká zvučná jména jsou zde zastoupena.

Návštěvníci mohou obdivovat tvorbu Mikoláše Alše, který svými kresbami z cyklu Živly vzdal poctu hrdinství a statečnosti amerických Indiánů.   

„Současně se kriticky vyslovil ke zkáze indiánské civilizace způsobené Evropany. Aleš své dílo nazval ´tichou zádušní mší za Indiány´...“ uvádí se v publikaci Palmy na Vltavě.

Další velikány našeho výtvarného umění zde zastupují například Josef Čapek a jeho obraz Černošský král z roku 1920, Jindřich Štýrský-Toyen s koláží Jak jsem našel Livingstona z roku 1907, Alfons Mucha s Plakátem Světové a mezinárodní výstavy v St. Luis 1904, Otakar Nejedlý s obrazem Cejlon z roku 1908, František Tichý a jeho Loď mrtvých z roku 1933, Jan Zrzavý a jeho Divoženka z roku 1908 či Emil Filla s obrazem Zátiší s podnosem z roku 1933.

Výstava samozřejmě nezapomíná ani na cestovatele Emila Holuba, který v 19. století podnikl cesty do jižní Afriky. Jeho deníky, v nichž popisoval své zážitky, přírodní zajímavosti a také kulturní a společenské aspekty, jsou rovněž bohaté na obrazový materiál. Návštěvníci tak mohou obdivovat některé jeho akvarely, například Hlavní bubeník Sepopa či Tanec kiši Mbundů.

Část výstavy je věnována i Vojtovi Náprstkovi, který se jako jeden z prvních Čechů setkal po roce 1850 s cizokrajnou kulturou a vydal o tom obsáhlejší svědectví. Podařilo se mu dostat až k indiánskému kmeni Dakotů.

Výstava se může pyšnit i velkým množství předmětů ze sbírek. Je zde poukázáno na fakt, že k nejvýznamnějším sběratelům afrického, oceánského a amerického indiánského umění mezi českými výtvarníky patřili Emil Filla a Adolf Hoffmeister. Ovšem nechybí ani ukázka ze sbírky Karla Čapka.

Výstava, která je skutečným zážitkem, potrvá do 28. dubna.