Článek
Na páteční společenský večer si do sálu našla cestu asi stovka zábavychtivých návštěvníků, kteří si celý program jistě báječně užili. Krátce po osmé hodině večerní se mikrofonu ujala ředitelka MKS Petra Šístková, která přítomné vřele přivítala a popřála jim příjemně prožité hodiny. Ta pak mikrofon následně předala Petru Martinákovi, populárnímu baviči, imitátorovi a moderátorovi, který se zhostil role průvodce.
I on všechny diváky ještě jednou přivítal a návdavkem přidal i několik úsměvných průpovídek. Následovalo předtančení, které obstarala místní děvčata, která parket zaplnila rozvlněnými pohyby, a pestrobarevnými kostýmy a vějíři. Poté se již na taneční parket dostali i návštěvníci, kterým k tanci i poslechu hrála kapela Fryzúr.
Zábava se rozjela naplno. Nechyběla spousta rozmanitých tanečních kreací, ale ani dobré jídlo a pití. Atmosféra byla tedy, ostatně téměř jako vždy, v našem komornějším prostředí prostě skvělá.
Program vygradoval vystoupením zpěvačky a herečky Moniky Absolonové, která si obecenstvo získala nejen perfektním zpěvem známých muzikálových hitů, ale i bezprostřední komunikací a spontánností, se kterou reagovala na publikum. Navíc Habartovákům sdělila i jedno tajemství, které bude oficiálně vyzrazeno až na tiskové konferenci za několik dní, čímž mezi sebou a diváky vytvořila ještě silnější pouto.
Několik desítek minut byl tak parket zaplněn doslova k prasknutí, vždyť písně z muzikálu Rebelové, Drákula či Kleopatra zná asi opravdu každý. Vděčné publikum zpěvačku za její profesionalitu, humor i průvodní slovo odměnilo bouřlivým několikaminutovým potleskem.
Na pořad poté přišel tanec poněkud exotičtější. Latinskoamerické rytmy nám ze Sokolova přijela představit dvojice sourozenců Fišerových, kteří se své zálibě společně věnují již patnáct let. Po výletu do vzdálené Ameriky se tančící diváci vrátili zpět k místní klasice.
Program stále oživoval svými vstupy i Petr Martinák, jehož prostřednictvím zněly v éteru hlasy posledních dvou českých prezidentů, ale třeba i známých herců Josefa Kemra nebo Luďka Soboty. Nevětší úspěch ale zaznamenal s imitací hlasu „božského Káji”. Posluchače však jistě pobavil i několika ostravskými anekdotami a narážkami na současnou politickou situaci.
O půlnoci se však s hosty rozloučil i on, a zábava tak zůstala zcela v režii kapely Fryzúr a samotných návštěvníků. Nikomu to ale nevadilo, neboť po mnohaměsíčním půstu se všichni těšili hlavně a právě na tanec. Toho si tedy užili ještě několik hodin, které do konce samotného plesu zbývaly.
