Hlavní obsah

Pevná vůle nevidomého Ondřeje Zmeškala změnila zlý osud ve šťastný život

Novinky, Stanislava Dvořáková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Závěr šestého dne 600kilometrového běhu Ondřeje Zmeškala přes celou ČR, přinesl ve čtvrtek 13. září na tábořïšti v Brandýse nad Orlicí nejen potřebný odpočinek celému týmu výpravy, ale i příjemné přátelské posezení se zajímavou besedou.

Foto: Stanislava Dvořáková

Na tábořiště U Konťáku v Brandýse nad Orlicí přijel karavan přizdobený propagací na nezvyklou akci.

Článek

Klidný teplý podvečer na tábořišti U Konťáku v Brandýse nad Orlicí byl oživen příjezdem osádky karavanu Lukáše Nožičky, Kateřiny Kourkové a Jiřího Horta v zelených tričkách s nápisem 600 km poslepu. Než nechápající návštěvník restaurace zjistil potřebné informace, objevilo se dvoukolo s trasérem a nevidomým běžcem Ondřejem Zmeškalem. Poslední úsek z Vysokého Mýta dojížděli na kole, protože nohy oteklé  z teplého počasí nesloužily, jak by měly.

Do místa setkání všech účastníků v cíli 6. etapy navíc za Ondřejem přijeli se podívat i rodiče a bratranec. Radost z přítomnosti páníčka pak nebrala konce u jeho psího kamaráda Blacka.

To již z karavanu se linula vůně chutné večeře a nastávající siestu narušovaly jen poslední záběry dokumentaristů Jany Ševčíkové a Tadeáše Bognára.

Poté přišla chvíle na příběh životního osudu Ondřeje Zmeškala z Nového Telečkova na Třebíčsku. Potíže s očima měl od narození, na studiích Střední zahradnické školy však po neúspěšné operaci ve dvaceti letech se ze dne na den ocitl v úplné tmě, kdy vnímá pouze určité světlo, když svítí slunce.

Dnes optimistický, sedmadvacetiletý muž vzpomíná na tuto dobu již s úsměvem: "Byl jsem najednou zcela sám a ve tmě s těžkou otázkou, jak žít samostatně, studovat, zapojit se do běžného života. Odmítal jsem plakat nad osudem, chtěl jsem žít, užívat si, a dělat co mě baví. Nakonec mě asistenční pes vrátil mezi lidi. Zároveň mi kamarád Luboš navrhl, že spolu začneme běhat. Pak přišel první závod pod Nadací Leontýnka v Brně, poté Jihlavský půlmaraton, v roce 2016 nejtěžší maraton na světě Velká čínská zeď a v roce 2017 na trati závodu Ironman v německém Regensburgu jsem se stal Železným mužem." 

Nakonec se Ondřej se slepotou vyrovnal a navíc ji překonává během. Nechybí mu ani smysl pro humor, a tak na vysvětlení nepříznivých situací dodává: "Nedávno se mi do cesty postavil sloup, to byla taková rána, až se mi málem rozsvítilo".

Po chvilce zamyšlení pokračuje: "Sport mi dal vlastně nový smysl života a navíc jsem zjistil, že mohu pomoci změnit životy druhých. Desetiletá Linda touží po rotopedu, stejně starý David potřebuje peníze na trenéra a na nájem dráhy, aby se mohl připravit na paraolympiádu, bratři Martin a Dominik nafukovací hřiště, jedenáctiletý Martin tandemové kolo a další děti finance, aby mohly sportovat."

Nakonec skromně vysvětluje důvod současné akce: "Proto vybíhám na trasu 600 km přes celou republiku, abych upozornil na problémy nevidomých dětí a podpořil veřejnou sbírku na darujeme.cz Nadace Leontýnky, která je finančně podporuje."

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám