Článek
5. květen v Klatovech
„Někdy před polednem k nám přiběhl soused pan Felcman, abychom si k nim šli poslechnout rádio, že v Praze vypuklo povstání a rozhlas vyzývá všechny občany, kteří by mohli pomoc Praze v boji proti Němcům. My jsme rádio neměli, neboť nám ho Němci po zatčení otce gestapem v roce 1940 sebrali.
Odpoledne se po Klatovech rozšířila zpráva, že americké jednotky, které se již několik dní pohybovaly na území bývalých Sudet, což bylo 15 až 20 kilometrů od Klatov (např. 4. května projela obrněná americká jednotka Nýrskem), obsadí město.
Šel jsem odpoledne s matkou na náměstí, které již bylo zaplněno lidmi. Využili jsme pozvání paní Margoldové, která bydlela na horní straně náměstí v domě „u Jelínků" (dnes je tam v přízemí Cukrárna a kavárna Mléčná). Měli jsme z 2. parta celé náměstí jako na dlani, viděli jsme příjezd americké průzkumné hlídky v jeepu, která projela náměstím, otočila se a zase zmizela.
Pak projelo asi 5 německých terénních aut KdF naložených nějakým materiálem, takže vojáci vzadu neseděli na sedadlech, ale na nějakých bednách, nohy jim visely z auta a v rukou měli pušky. V Lubech (dnes součást Klatov, směr Železná Ruda) na ně někdo vystřelil, oni začali rovněž střílet a několik lidí tam zastřelili.
Viděli jsme, jak čeští ozbrojenci vedou na radnici nějakého člověka, a okolo stojící lidi ho mlátili. Později jsme se dozvěděli, že to byl Němec, který si vzal dopoledne na střechu vojenského velitelství zbraň (dnes Dům dětí a mládeže u kruhového objezdu u velkého parku) a začal střílet po lidech na křižovatce Klatovy – Železná Ruda – Horažďovice. Zbytečně zastřelil několik lidí, mezi nimi i kluky okolo 16 let. V poválečných soudech byl pak Němec odsouzen a popraven.
Když americká armáda do večera nedorazila, vrátili jsme se s matkou domů, a já šel po večeři spát. Bylo mi teprve 9 let.
Asi ve 22 hodin mě matka opět vzbudila, neboť do města dorazila americká armáda. Šli jsme rychle na náměstí, které se rychle zaplňovalo občany města a přijíždějícími americkými tanky a auty. Radovali jsme se, že válka pro nás konečně skončila! Nevěděli jsme, že pan Margold byl koncem dubna kdesi v Německu popraven, a můj otec po pětiletém věznění zemřel ve věznici v Hamburku dne 4. května v době, kdy pod okny věznice již projížděly anglické tanky...
6. květen v Klatovech
Dne 6. května v neděli se pár metrů od našeho domu téměř celý den doslova valila americká armáda – tanky, obrněné transportéry, dělostřelectvo a spousta aut.
Po obou stranách ulice pochodovali v zástupech pěšáci. Byli mezi nimi i vojáci, kteří mluvili slovensky a všichni říkali, že jdou na pomoc Praze. Došli do Rokycan..." vzpomíná pamětník Slavomír Beneš.
