Článek
Pyšně se rozhlížela do kraje pevnost Lipnice, na skalnatém ostrohu ji nechal zbudovat jeden z nejpřednějších českých šlechtických rodů, páni z Lichtenburka.
Podstatné stavební úpravy proběhly za Jindřicha z Lipé. Pevnost uvnitř pozoruhodně členitou a prostornou, s gotickou vyhlídkovou věží a rozsáhlými místnostmi nechali dobudovat Trčkové z Lípy. Jeden z našich nejmohutnějších šlechtických hradů připomíná honosností královské sídlo.
Uši, oči, ústa...
Pod hradem začíná okruh po Památníku národního odposlechu – skupina mladých sochařů, inspirovaná Haškem, vytvořila ve třech lomech pozoruhodné plastiky zakončené skulpturou umístěnou na louce. Památník špiclování v bývalých režimech je určen třemi reliéfy vytesanými v žulových stěnách zatopených lomů.
Tři barvy, žlutá, modrá, červená, vás povedou dolů městečkem až na konec, kde u lesa najdete velmi příjemné pohoštění v penzionu s názvem V panské voboře. Od náměstí, kde se cesta stáčí vpravo pod hrad a dolů k lesu, je to asi kilometr. Trasa se dá jet na kole, ale cesta není pro bicykl moc příjemná. Prvním zastavením je Bretschneiderovo ucho, inspirované proslulým špiclem ze Švejka.
Třímetrový boltec vytesala skupina mladých výtvarníků vedených havlíčkobrodským Radomírem Dvořákem. Jako u dalších je pozoruhodné zrcadlení ucha na hladině.
Někteří místní ale nadávají, že jim skupiny turistů plaší ryby v lomových jezírcích. Od Ucha se vrátíme zhruba 500 metrů zpět na rozcestí, abychom po dalším půl kilometru mohli obdivovat Ústa pravdy, vznikla podle římské plastiky Bocca della Verita.
Haškova Hlava XXII
Pozvolné klesání nás přivede k asfaltce pokračující na Dolní Město, my přejdeme po hrázi rybníků až na rozcestí k ukazateli turistických značek. Zde se musíme držet zelené. Nejlepší je to vzít podle velké řady mravenišť u cesty doprava a zhruba po kilometru vyjdeme nebo vyjedeme na asfaltce, kde končí zelená značka. Klesání podle závodu na zpracování kamene nás dovede na louku, Hlavu XXII. Obří reliéf složený z osmi fragmentů Haškovy hlavy je popsán citáty ze Švejka v několika jazycích.
Cestou po zelené zpět narazíme zhruba po 1200 metrech na poslední plastiku, tu tesal Radomír Dvořák sám. Zlatý voči s nápisem na víčkách Exit a Enter jsou zasazeny do božího trojúhelníku. U lomu je posezení, meditace s vodou a žulou je očišťující. Zpět do Lipnice už cesta mezi poli jen pozvolna stoupá, závěr ve městečku po kočičích hlavách v uličce mezi domy vás vyvede k východišti na náměstí. V hotelu U České koruny, který je majetkem Haškova vnuka Martina Haška, se skvěle jí, místní Haškovo pivo je dokonalé.
„Nic lepšího mě nemohlo potkat, konečně bydlím v hospodě…“ stojí na pivním tácku restaurace. Hašek se zde pustil do piva i do psaní Švejka. Asi třicet metrů od Koruny stojí Haškova socha, na hřbitově spisovatel odpočívá, v domku pod hradem najdete skromné muzeum.
