Článek
Než se vydáte stále do kopce, nejprve po cestě ke hradní bráně a pak „po schodoch, po zvukoch“, jak svého času zpíval Richard Műller, je zajímavé zhlédnout hradozámek od řeky.
Z voru je nejhezčí
Na Oravě se provozuje plavba na pltích, a než se vynoří za poslední zákrutou ta nádhera, leccos se od vorařů dozvíte. Kdysi tu stával malý strážní hrad střežící obchodní stezku z Polska. Jeho nejvyšší bod je ve výši 112 metrů, objekt postavili ve třech úrovních: dolní, střední a horní, podle skalnatých teras. Postupně nabýval na významu, držel ho Matyáš Korvín, Ján z Dubové, ti sídlili ve střední části. Ale hlavně se hovoří o Thurzovcích. Někteří z rodinných příslušníků jsou pochováni v hradním kostele.
Juraj Thurzo, uherský palatin, sehrál v dějinách velmi významnou roli. Jeden z nejbohatších a nejmocnějších šlechticů měl za příbuznou Alžbětu Bathory, známou Čachtickou paní, u jejíhož odsouzení asistoval. A jejíž majetek zabral. Taky se měl co ohánět, byl nejen politikem, ale také ploditelem. Sedm dcer potřebovalo slušné věno a tatík ho dovedl opatřit. Poddané nijak nešetřil.
Dobyli ho sedláci
Orava sloužila i jako protiturecká pevnost, údajně když viděl vůdce hord, jak mocný je to hrad, rozhodl se ho pro jeho krásu ušetřit. Ale že by Tataříni něco šetřili, zvláště když si mohli v okolí zarabovat a křesťanské panny ne na víru, ale jinak obrátit, o tom pochybuji.
Přesto hrad dobyt byl, a to v 17. století vzbouřenými sedláky. Císařští je ale odtud brzy vyprášili.
Krom historického mobiliáře uvidíte i expozici přírody Oravska, u níž mi vadí, že je bez popisků. Nejsem ani Livingstone, ani Humboldt, abych si věděl s každým tvorem rady.
Nedaleko zámku chytával své milované královny slovenských ryb hlavatky známý slovenský herec Jozef Kroner. Úspěšně.
V roce 1800 objekt vyhořel, postupně se po desetiletí rekonstruoval, až do dnešní podoby. Nebuďte jako Tataři a nešetřete na návštěvě, bude se vám tu líbit.
